Země prochází 4. ledna v 17 hodin přísluním, tedy v nejmenší vzdálenosti od Slunce (147 096 tisíc kilometrů).

Měsíc je 4. ledna ve 12 hodin a 56 minut v první čtvrti. V tomto týdnu se na obloze pohybuje souhvězdími Kozoroha, Vodnáře a Ryb. V pondělí 29. prosince večer prošel necelé dva stupně severně od Jupitera (nastal zákryt Jupitera Měsícem, z našeho území však nebyl viditelný). Ve středu 31. prosince Měsíc prochází nedaleko Neptuna a Venuše, 2. ledna 2009 v blízkosti planety Uran.

Planety sluneční soustavy: Merkur svítí za večerního soumraku nízko nad jihozápadem. Nejjasnějším objektem v jeho blízkosti je planeta Jupiter, konjunkce (tedy vzájemné přiblížení na obloze) těchto dvou těles nastává 31. prosince. Nejvýraznějším objektem večerní oblohy je Venuše. V tomto týdnu přechází ze souhvězdí Kozoroha do Vodnáře, její jasnost dosahuje -4,3 magnitudy. Je tedy – po Měsíci – nejjasnějším objektem na noční obloze. Její jasnost stále stoupá, nejlepší pozorovací podmínky nastávají v polovině února. Planeta Saturn vychází počátkem týdne o půl jedenácté večer, pohybuje se v souhvězdí Lva.

Zajímavé úkazy: 31. prosince nastává maximum jasnosti proměnné hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. V době maxima je tato stálice vidět okem, v minimu, které nastane v polovině listopadu 2009, ji spatříme jen středně velkým hvězdářským dalekohledem.

V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, nejjasnější z nich uvidíme z území východních Čech na Silvestra, v době od 6 hodin a 23 minut do 6 hodin a 27 minut. Stanice se objeví v souhvězdí Blíženců, proletí Velkým vozem a Pastýřem, přestane být viditelná v souhvězdí Hadonoše.

Během prvního lednového víkendu můžeme pozorovat zvýšený výskyt „padajících hvězd“ - meteorů roje Kvadrantid. Maximum tohoto meteorického roje nastává 3. ledna večer.

Jiří Kordulák, Hvězdárna v Úpici