Ve stínu migrační krize a kauzy Čapí hnízdo, zůstává pro obyčejné lidi skryta jedna z novel české vlády, která jim zřejmě vytáhne více korun z peněženky.

Ministerstvo životního prostředí chce totiž výrazně zvýšit poplatky za vypouštění odpadních vod i využívání podzemních zdrojů pitné vody. Jedním z velkých kritiků případného navýšení je novobydžovský starosta Pavel Louda.

„Možná i zásluhou všech těch hnízd a uprchlíků o tomto záměru lidé moc nevědí. Ovšem schvalovací proces je již dosti daleko a je i na programu jednání sněmovny. Dokonce i někteří politici se předběžně vyjádřili, že to berou za hotovou věc," řekl Deníku bydžovský starosta, který se domnívá, že mnoho lidí se bude v blízké budoucnosti dívat na účet za vodu s otevřenou pusou.

To když jim na složence přijde navýšení vodného a stočného o několik korun.

Podle Pavla Loudy je však boj proti navýšení těchto plateb jako pověstný souboj s větrnými mlýny. „Jako člen představenstva regionální vodárenské společnosti a zároveň předseda svazku obcí, na to upozorňuji a již dlouho, ale odezva je nulová. Dělá to na mě dojem, že to je dávno domluvená a upečená věc," uvedl Pavel Louda, který si umí představit obezličku politiků, kteří budou tvrdit a tvrdí, že zvyšování vodného a stočného je důsledkem špatného hospodaření s podzemní vodou.

„To ale není pravda. Nevím, z jakého důvodu, by měli lidé pít vyčištěnou odpadní vodu za enormní náklady s tím spojené, když na druhé straně existuje kvalitní podzemní voda, ze které lze jednoduše vyrobit kvalitní pitnou vodu," míní starosta, který se bojí toho, že vodou poplatky neskončí. „Teď už chybí jen poplatek za to, že dýcháme znečištěný vzduch." dodal starosta Nového Bydžova Pavel Louda.

„Tady má přednost státní úředník, který chce vybírat poplatky za podzemní vodu a pak je rozdělovat v nesmyslných projektech, které nemají s ochranou a rozvojem podzemních zdrojů vody nic společného," říká k připravované novele, jež by měla zvednout cenu vodného a stočného, její odpůrce, novobydžovský starosta Pavel Louda.

Proč zdražovat?

Podle něj se v případě prosazení tohoto kroku „napakují" pouze ministerstva a státní úřady. „Jsem mnoho let starostou sedmitisícového města a stejně tak řadu let sedím v představenstvu regionální vodárenské společnosti. Vnímám, stejně jako většina spotřebitelů značný nárůst ceny vodného a stočného za posledních dvacet let," dodává Pavel Louda s tím, že nechápe, proč česká vláda agresivně zdražuje vodu. „Žádná ze zemí EU nemá dnes tak vysoké poplatky za surovou vodu, tak vysokou sazbu DPH, tak vysoké poplatky za vypouštění vyčištěných odpadních vod," táže se novobydžovský starosta podle něhož současný podíl odvodu státu z vodného a stočného představuje více než 40 procent z vybrané částky za vodné a stočné.

„Zatímco před třiceti lety stát více než devadesát procent vodárenství dotoval, dnes z něj odsává necelou polovinu vybraného za vodné a stočné," dodává Pavel Louda a poukazuje na „nenasytnost" vodáren, které podle něj dosahují sedmiprocentní zisk.

Podle starosty je to ve srovnání se státem zhruba šestkrát menší částka. „Je tedy jasné, kdo tahá lidem z peněženky nejvíce peněz. Je to stát, který za loňský rok od vodáren inkasoval téměř patnáct miliard korun. Jako hlavní důvod tohoto stavu vidím rozdělení kompetencí ve vodárenství mezi dvě ministerstva, která mezi sebou soupeří o to, kdo vybere víc," říká starosta Nového Bydžova a rozklíčovává úlohu dvou „vodních" rivalů. Je to Ministerstvo zemědělství, respektive státní podnik Povodí, které inkasuje poplatky za povrchovou vodu.

Dalším hráčem je pak Ministerstvo životního prostředí, respektive SFŽP, které dostává polovinu poplatků za podzemní vodu, druhou polovinu inkasují kraje.

Jedno ministerstvo

„Polovina pitné vody se u nás vyrábí z povrchové, polovina z podzemní vody. Poplatky za podzemní vodu jsou zhruba třikrát nižší, než poplatky za vodu povrchovou. I proto právě Ministerstvo životního prostředí navrhuje novelou vodního zákona jejich zvýšení. Nárůst poplatků postupně po šesti letech ze dvou na šest korun za metr kubický znamená nárůst ceny, včetně DPH, přes 250 korun na spotřebitele ročně," říká Pavel Louda, který by vodu rád dostal pod jedno ministerstvo, tím by podle něj skončilo to „pofidérní" soutěžení Kdo s koho.