Nedostatek srážek v posledních týdnech vedl k výraznému rozvoji sucha. Podle Stanislavy Kliegrové, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie v Hradci Králové, je současný stav ve srovnání s předchozími dvěma lety nejméně příznivý. Vody je na počátku vegetačního období velmi málo, což zvyšuje pravděpodobnost rozvoje sucha a jeho dopadů v následujících týdnech. Pokud by se nedostatek vody dále prohluboval, došlo by k negativním dopadům na zemědělskou výrobu.
Velmi špatná je situace v případě deficitu kumulovaného za 24 měsíců. Ten vypovídá o dlouhodobém působení sucha, o nedostatku vody v půdě pro stromy a lesní porosty. Nedostatkem vody je zasažena většina Královéhradeckého kraje. Všeobecně je málo vody i v Podkrkonoší. Na málo vláhy na Broumovsku si postěžoval starosta Šonova Vladimír Grusman. „Čekáme na vodu, co se týká pastvin a luk, tak je to bída v chaloupce, tráva neroste.“ Z hlediska vyhodnocení stavu povrchových vod je na území České republiky odtokově dubnová situace letos nejhorší za posledních pár let.
Změna klimatu může za extrémy
Probíhající změna klimatu s sebou obecně přináší i vyšší pravděpodobnost extrémních meteorologických jevů, jako jsou bouřky, přívalové deště. „Nicméně konkrétní průběh počasí lze předpovídat s vyšší spolehlivostí na týden až deset dní. Je proto třeba sledovat aktuální předpověď počasí. O počtu bouřek či intenzivních srážkových epizod v nadcházejících měsících nemůžeme zatím nic přesného říct,“ říká klimatoložka.
Extrémní výkyvy, bouřky a přívalové deště podle klimatologa Ladislava Metelky hrozí každý rok a se zvyšující se teplotou jejich četnost zvolna narůstá. „Je třeba připomenout, že takovéto extrémní jevy v zásadě nemohou výrazněji snížit existující sucho, protože při velké intenzitě srážek velká část vody odteče po povrchu, ale do půdy se vsákne jen poměrně málo vody a sucho to nijak výrazně nezmírní. Navíc i tato voda se může z půdy dost rychle vypařit. Tak se může stát, že po delším období beze srážek přijdou intenzivní bouřky, v místech, která byla bouřkami zasažena, může dojít k prudkým lokálním povodním z přívalových dešťů, ale o několik kilometrů dál může přetrvávat výrazné sucho.“
Vliv zemědělství
Na otázku, zda může změny klimatu ovlivnit špatné hospodaření zemědělců s půdou a jak situaci zlepšit, Kliegrová vysvětluje: „Změna klimatu velmi ovlivňuje zemědělství, ale naopak i způsob hospodaření s půdou ovlivňuje klima. Zemědělství, lesnictví a další činnost související s využíváním půdy jsou významnými producenty skleníkových plynů. Zvyšující se teplota vzduchu s sebou přináší pro zemědělce nové problémy. Kromě zmíněného sucha je to například vyšší nebezpečí eroze půdy nebo noví škůdci, a zemědělci by na to měli reagovat.“
Podle Metelky vliv zemědělství a lesnictví na změny klimatu není velký a je především lokální. Daleko výraznější je vliv emisí skleníkových plynů. Zemědělci a lesníci ale mohou pomoci v přizpůsobování se těmto změnám. Jistě bude třeba změnit některé postupy. Lesníci by zase měli dbát na větší zadržování vody v lesích a tomu hodně může pomoci skladba lesních porostů a dobrá kondice lesa.
Málo srážek, sněhu a vysoké teploty
Klimatolog Ladislav Metelka nevylučuje ještě horší průběh, než měl rok 2018. „Působí tady několik faktorů. Jednak stávající deficit srážek za posledních šest měsíců, který je v Královéhradeckém kraji hodnocen většinou jako střední, za poslední dva roky ale jako vysoký až extrémní. Druhým faktorem jsou vysoké teploty, při kterých se zvyšuje výpar z půdy a to půdu dále vysušuje. A třetím nepříznivým faktorem je absence sněhové pokrývky v nižších polohách během poslední zimy. Orientační výhledy na letošní léto vesměs předpokládají nadnormální teploty vzduchu. Předpovědi srážek nejsou tak spolehlivé, ale dostupné modely zatím nepředpokládají, že by se měl v létě srážkový deficit snižovat. Tohle všechno znamená, že je třeba počítat s dalším zhoršováním situace a nárůstem intenzity sucha,“ vysvětluje Metelka.
