Dioxinová aféra v Německu urychlila krizi českých chovatelů prasat. Chovy již zlikvidovalo šest farem a další to zvažují, na konci letošního roku bude česká produkce vepřového o deset procent nižší. Důvodem je záplava levného masa ze zahraničí v českých řetězcích, především právě z Německa.

Čeští chovatelé jsou navíc znevýhodněni mnohem menší podporou státu než v okolních zemích.

Řekl to v úterý v Pardubicích prezident České agrární komory Jan Veleba. „V Německu se ročně vyprodukuje na 60 milionů kusů prasat. Přebytky jdou k nám a to ještě ve většině případů podřadné partie, o které tamní zákazníci nemají zájem,“ řekl Veleba.

Pokud však chov prasat v Česku skončí, dočkáme se podle něj pravého opaku, než se děje nyní: Cena masa prudce vzroste a doplatí na to jen a jen spotřebitel.

Za posledních pět let se ceny vepřového na pultech obchodů skutečně snížily, a to téměř o 10 procent. Ceny vstupů přitom rostou rok od roku, prodejní ceny chovatelů jsou pět korun pod výrobními náklady, které činí 33 korun za kilogram živé váhy.

'Jestli nám stát nepomůže, tak už to nevydržíme dlouho'

Producenti vepřového stojí před otázkou, zda chovy nezrušit. Jen v uplynulých několika týdnech byly vybity chovy s 8500 prasnicemi. „Chovatelé ještě čekají, jestli se pohne cena a hlavně, jestli na situaci, která se podobá volnému pádu, bude stát nějak reagovat a farmářům pomůže,“ dodal Veleba.

„Kdybychom živočišnou výrobu úplně zrušili, a stojíme nyní před takovým rozhodnutím, přijde z našich stávajících 75 zaměstnanců o práci 63. Čekáme, jestli se kritický vývoj konečně nezlomí. Jestli nám stát nepomůže, tak už to nevydržíme dlouho,“ řekl ředitel zemědělského podniku Palomo v Lošticích na Olomoucku Jan Fajt.

„Je to hra vabank, která se nám krutě vymstí. Až konkurence českého masa zmizí a zbude pouze to ze zahraničí, vyletí ceny prudce nahoru. To jsou normální zákony trhu. Podívejte se na analogii s cenou česneku, jablek nebo tulipánů. Poté, co domácí pěstitele zlikvidoval levný dovoz, ceny vylétly razantně nahoru, i na několikanásobek původní výše,“ dodal šéf Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.

Agrární komora chce požádat stát o zápůjčku krmného obilí ze státních hmotných rezerv, které by umožnilo chovatelům přečkat letošní krizi, kdy je krmivo výjimečně drahé. Chtějí také tlačit na zvýšení dotací. Podle Veleby je finanční podpora české vlády zemědělcům třikrát menší než v Německu. Během dvou týdnů by se farmáři měli od ministra zemědělství dozvědět více.

Vývoj stavů prasat v Česku od r. 1931

Rok - prasata v tis. ks (prasnice v tis. ks)

1931 - 2066  (307)
1938 - 2751  (342)
1948 - 1979  (204)
1958 - 3329  (276)
1968 - 3541  (260)
1978 - 4768  (353)
1988 - 4618  (312)
1998 - 4013  (320)
2000 - 3668  (297)
2005 - 2877  (232)
2008 - 2433  (179)
2009 - 1971  (142)
2010 - 1909  (133)

„Chovu prasat a českému vepřovému zvoní hrana a do této chvíle nebylo přijato konkrétní opatření k zastavení pádu. Vepřové je přitom tradiční a základní složkou českého jídelníčku, průměrný Čech ho sní ročně 40 kilogramů. Současný vývoj, který začíná být nevratný, pokládáme za nebezpečný vabank, který se vymstí a bude mít hluboké dopady na spotřebitele. Na Západě je kvalitní vepřové maso dvakrát až třikrát dražší než u nás a je omyl si myslet, že to po zlikvidování českých chovů prasat bude v Česku jinak.“

prezident České agrární komory Jan Veleba

Čtěte také:
Německé vepřové plné dioxinu zaplaví Česko