„Nesmí to být úplný hlupák,“ říká pracovník řízení dopravy u Trotiny Gustav Korčkovský. Každý musel projít školením. „Důležité je, aby ten, kdo řídí dopravu, znal značky i předpisy a věděl, co dělat, když projede houkající sanitka, hasiči nebo policie,“ dodává Korčkovský.

Každý den od šesti ráno do šesti večer řídí průjezd vozidel tři osoby. Na každém konci opravované silnice stojí jeden pracovník a pouští každé zhruba tři a půl minuty auta, třetí osoba odpočívá ve stínu. „Musíme se po dvou nebo třech hodinách střídat, protože bychom tu dvanáct hodin v kuse nevydrželi,“ vysvětluje Korčkovský pod horkým sluncem.

Zdá se, že systém vzájemného střídání funguje, protože zatím nedošlo k žádné extrémní situaci spojené s počasím. Co je ovšem na této práci extrémní jsou řidiči. „Aspoň šestkrát za den nás odkážou do patřičných míst a dvakrát se na kolegu snažili najet kamionem,“ popisuje chování některých projíždějících, zatímco pouští vozidla směrem na Smiřice. Pracovníci řídící provoz tedy musí ustát nejen horké počasí letních dnů, ale také výbušnou povahu některých řidičů, hlavně těch polských. „Nerespektují nás a naši červenou plácačku, ani semafory,“ dodává Korčkovský. V takových případech ovšem nemohou pracovníci dělat víc než se snažit řidiče zastavit a ve vážných případech si opsat SPZ a předat ji policii. „Myslím si, že kdyby tady místo mě stála dopravní policie, vydělali by si slušnou sumu,“ směje se s nadhledem Korčkovský. Policie v tomto úseku řídí dopravu ze zákona v případě dopravní nehody. Na nejhorší lijáky potom pracovníci zapnou semafor a přečkají déšť v suchu.

Michaela Střížová