V parku jsou stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Rostou zde jeřáb krkonošský, zvonek český a řada endemických jestřábníků, žije plž vřetenovka krkonošská či motýl huňatec žlutopásný krkonošský.

„Unikátnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku,“ upozornil mluvčí instituce Radek Drahný.

„Za dobu existence Krkonošského národního parku tu pracovalo množství znamenitých odborníků. Tím myslím jak externisty, kteří prováděli v Krkonoších výzkum, tak i zaměstnance Správy KRNAP. Jejich úsilím se podařilo vzácnou krkonošskou přírodu uchovat. My nyní navazujeme na jejich práci a jsme přesvědčeni, že naši následovníci docení kroky, které dnes děláme,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Správa KRNAP se snaží zachovat nebo zlepšit přírodní prostřední našeho nejstaršího národního parku.

Přispívají k tomu i dlouhodobé ochranářské aktivity Správy KRNAP. Díky možnosti čerpat evropské dotace se Správě KRNAP navíc daří směrovat finanční prostředky do rozvoje turistické infrastruktury, oprav komunikací či do ochranářských opatření.