Spojnice mezi východočeskými metropolemi Hradcem a Pardubicemi bude (snad) brzy hotová. Aby ji však silničáři mohli dostavět, musí její trasu prozkoumat archeologové.

A ti objevili u opatovického písníku keltské sídliště. Práce na nalezišti má na starosti František Kašpárek z archeologického oddělení pardubického muzea.

Jak cenný je tento nález?
Kulturně je velmi významný. Objevili jsme další sídliště z doby latenské, tedy z třetího až druhého století před naším letopočtem. Tehdy tady žili Keltové. Doplnili jsme sídlištní aglomeraci Keltů na tomto území – osídlení bylo daleko hustější, než jsme se původně domnívali.

Nečekali jste tedy, že na tomto místě sídliště objevíte?
Bylo to velké překvapení – a potom samozřejmě obrovská radost. Po odborné stránce je to velmi zajímavé.

Dá se říct, jak bylo sídlo velké?
Je to opravdu jen odhad, zachytili jsme pouze část, kde byly výrobní a skladovací objekty.  Myslím, že šlo o sídliště tak pro padesát lidí, zkrátka o menší sídliště. Podle terénní vlny, na níž se nacházelo, mohlo být tak tři sta metrů dlouhé a dvacet široké. Keltové si nestavěli domy hned u sebe jako lidé ve středověku, měli kolem nich velký prostor.

Archeologický průzkum je nutné dělat při každé stavbě?
Ano, aby se našly památky. I když konkrétně u stavby této silnice jsme nic nečekali.

Prozkoumáte každý metr? 
Jak to stíháte?
Vycházíme ze starých povrchových nálezů, z leteckých snímků, víme, jaké lokality jsou archeologicky atraktivní. Je to například vyvýšené místo u vodního zdroje, což se potvrdilo i tady.

Jak průzkum probíhá?
Nejdříve se udělá sondážní rýhování – jde o rýhu v šířce lžíce bagru. Pokud něco najdeme, odkrýváme ornici a podornici až na podloží. To je přibližně čtyřicet centimetrů hluboko, a právě v něm nacházíme historické objekty. Potom se zdokumentují, v laboratoři se určí přesné stáří a odborně vyhodnotí.

Mohou archeologové zastavit stavbu silnice?
Ne, cesta bude. My děláme takzvanou destruktivní archeologii. Zjednodušeně: Nálezy vykopeme, odneseme – a tím je zachráníme.

Jaké používáte při průzkumu nástroje?
Naše práce, to je krumpáč, rýč a lopata. (směje se) Tady je navíc tvrdé a vyschlé podloží, takže to je někdy dřina. Na menší objekty používáme špachtle, fanky, štětečky opravdu jen výjimečně.

Archeologové mají asi dost 
práce, že?
No, jsme celkem vytížení… V muzeu nás je pět, na práce si pak najímáme firmy. Já osobně mám například tenhle týden na starosti asi deset menších či větších výzkumů.