Byla to daleká cesta odměněná sladkým úspěchem. Čtyři mladíci a jedna dívka jeli do 2800 kilometrů vzdáleného městečka za polárním kruhem bezmála dva dny autem. V norském městě Bodø hradečtí studenti získali za svého Lego robota stříbro.

Lego robot plní úkoly na poli umění:

Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

„Cesta nás stála ke 150 tisícům korun, většinu jsme pokryli z darů od sponzorů, kteří jsou odchovanci zdejšího Domu dětí a mládeže a dnes už mají své úspěšné firmy. Podpořila nás i Nadace Agrofert,“ připomíná pedagog volného času Petr Dočekal, který vede kroužky robotiky a programování. Sám je zdejším odchovancem, který dříve za Barák, jak se hradeckému DDM říká, soutěžil. „Soutěžní týmy jsou hodnocené nejen na základě konstrukce a programování robotů, ale také podle inovativních projektů a hodnotí se i spolupráce pětičlenného týmu,“ vysvětluje Petr Dočekal.

Do norského přístavního města Bodø se musel hradecký tým probojovat přes regionální kolo a národní finále soutěže First Lego League. „Soutěžící musí umět programovat, je to dost pokročilé programování a to už se dá použít v praxi. Musí se vymyslet originální konstrukční řešení, musí se postavit nástavce, v tom je Lego geniální, protože ty mechanické principy tam fungují stejně jako ve skutečnosti,“ přemýšlí Petr Dočekal.

Býček holštýnského skotu se narodil ve chvíli, kdy dal David Pastrňák první gól ve finále se Švýcarskem. Dostal tak jméno po fenomenálním českém útočníkovi.
Pastrňáka rodil zootechnik za kopýtka. Farmáři z Hradecka vzdali hold hokejistům

Robot velký asi jako topinkovač má dvě hnaná kolečka a gyroskopický senzor, podle kterého se orientuje po hracím plátně. To má rozměr zhruba 2 na 1 metr. Srdcem robůtka je pak malý počítač a díky němu může na hrací ploše autonomně plnit úkoly. „Letos byly inspirované světem kultury, robot tak musel upravit hudební pódium, pohybovat lodí při natáčení filmu, nastavit hudební mixážní pult a podobně,“ říká Marek Hauck, jeden z pětičlenného soutěžního týmu.

Sedmnáctiletého studenta hradeckého Gymnázia Boženy Němcové doprovodili ještě Michal Kolakovský, Adam Bělobrádek, Jakub Jedlička a Veronika Lucie Kaisrlíková. V prestižní kategorii Robot game se hodnotí čas a bodují se splněné úkoly. Za dvě a půl minuty se robotovi vystřídá pět nástavců a robot podle jejich barvy sám pozná, který právě používá.

„V kategorii Robot design, kde jde hlavně o strategii řešení úkolů a styl, jakým je robot postavený, jsme obsadili skvělé druhé místo. Zároveň jsme se umístili mezi top pěti inovačními projekty,“ připomíná báječný úspěch hradeckých robotiků Petr Dočekal.

Nejúspěšnějším týmem se stala nejstarší děvčata ve věku od 15 do 26 let, staly se podruhé v řadě mistryněmi České republiky.
Cheeky Cheerky z Hradce Králové obhájily titul mistryň České republiky

Soutěžní tým se na First Lego Leaque poctivě připravoval. Scházel se třikrát do týdne a ladil všechny detaily včetně souhry týmu. Pro letošek pak postavil a naprogramoval zbrusu nového robota, který má díky gyroskopickému čidlu inovativní způsob navigace. „Před soutěží jsem tady byl snad každý den, hrozně mě to baví. Jednou bych rád studoval něco kolem robotiky nebo IT,“ říká sedmnáctiletý student Marek Hauck. Dánská stavebnice ho lákala odmala. „Hrozně rád jsem si hrál s Legem, začal jsem chodit na kroužek, chytlo mě to a dostal jsem se do soutěžního týmu a teď už 6 let jezdím na soutěže,“ říká mladík, který rozhodně není žádný počítačový pecivál. Kromě robotiky také závodí na divoké vodě.

Součástí týdenní soutěže v Norsku byly i výlety do přírody, nebo setkání s ostatními týmy. Řeč byla v angličtině hlavně o robotech. „Každý tým měl malé dárky, které symbolizovaly jeho zemi. My jsme měli kostkový cukr, hořické trubičky a obložené chlebíčky,“ připomíná další člen baráčnické party Adam Bělobrádek.

Je mu 15 let a studuje na osmiletém Biskupském gymnáziu. Ve volném čase se kromě robotiky věnuje i hře na saxofon. „Hrozně se mi tam líbila příroda, všude jsou hory, fjordy, viděli jsme i losy,“ vzpomíná Adam v klubovně soutěžního týmu plné Lega a diplomů ze soutěží. „Naše palivo je Kofola, nějak se to ujalo, tak to máme jako týmové pití,“ směje se Marek Hauck. V ruce má přitom pohár z Lega, který si hradečtí baráčníci přivezli z přístavu za polárním kruhem.