Do Hradce přicestoval ze soukromého chovu z okolí Dvora Králové.

Čertík Bertík

„Od malička je to takový čert, proto mu říkám čertík Bertík" prozradil při transportu zvířete pan Kněžourek, který se o muflonka od malička stará. „Pevně věříme, že se mu u nás bude líbit, že ho ostatní zvířata přijmou a brzy si zvykne i na pohyb zvědavých návštěvníků," dodává za městské lesy s úsměvem Aneta Bůžková.

Nevěsty pro Bertíka

V obůrce ho hned po vypuštění přivítaly jeho dvě „nevěsty" – muflonky původem z Jaroměře, které jsou v lesích k vidění už od poloviny prosince. Brzy se tak návštěvníci zřejmě dočkají i muflončat.

Oborní chovy se v hradeckých městských lesích těší u návštěvníků velké oblibě. Předloni na podzim tam vyrostla první obora s divokými prasaty, kterým se loni v dubnu narodilo sedm selátek.

Následovali daňci a daněly a před Vánocemi je doplnili právě mufloni.

Na zvířata se můžete v lesích nejen dívat, ale i krmit. Dodržujte ale pokyny lesníků.

Stádo vede nejstarší muflonka
Muflon je nejmenší z divoce žijících ovcí a zároveň jejich jediný zástupce v české přírodě, kde však není původním obyvatelem. Jeho „domovem" je oblast přední Asie. Je zvěří silně společenskou, žijící převážně ve smíšených tlupách. Stádo vede vždy nejstarší muflonka.
Tvarem těla muflon připomíná domácí ovce, s nimiž se také snadno kříží. V letním období je barva mufloní srsti světle rezavohnědá, u starších samců se na bocích vyskytují oválné skvrny bílé barvy, které se nazývají sedlo (myslivecky čabraka). Rohy (myslivecky toulce) jsou nejvýraznějším znakem mufloních samců. Podobně jako srst jsou kožním útvarem a v méně častých případech mohou vyrůstat i samicím.
(zdroj: Městské lesy HK)