Nyní letová pohotovost záchranářského vrtulníku končí v zimním období v 19 hodin, v létě ve 21.30 hodin. „I přesto jsme měli také 42 zásahů v podmínkách nočního letu,“ informoval mluvčí krajské Zdravotnické záchranné služby Ivo Novák.

Už od loňského roku tak pokračuje náročný výcvik posádek záchranářského vrtulníku s brýlemi pro noční vidění. Jeden takový přístroj má cenu asi tři čtvrtě milionu korun, k tomu je však nutné připočíst ještě vybavení vrtulníku, například kompatibilní vnitřní i vnější osvětlení, a výcvik, takže celková cena se pohybuje v milionových částkách.

„Brýle fungují na principu zbytkového světla., například od měsíce. Pokud je velmi zataženo, brýle nefungují,“ vysvětlil Daniel Tuček, pilot vrtulníku a zástupce společnosti DSA, která záchranářskou leteckou techniku provozuje. Dodal, že i když moderní technologie dokáže noční vidění výrazně zlepšit, s viděním ve dne se nemůže srovnávat. Proto posádky musí absolvovat náročnou přípravu a výcvik.

V současné době už jsou vycvičeni tři piloti, výcvik dalších by měl skončit v březnu. V prosinci také začal pozemní výcvik leteckých záchranářů.

Společnost DSA má v současné době troje brýle pro noční vidění NVG a nechala už pro ně uzpůsobit záchranářský vrtulník. Podle Daniela Tučka je také nutné zabezpečit stroj v souvislosti s tím, že při nočním zásahu mohou vrtulník a pilota s brýlemi pro noční vidění zespoda osvětlovat hasiči nebo policisté.

Podle odborníků však každý noční let představuje vyšší riziko. „Celosvětově záchranáři absolvují dvacet procent svých letů v noci, a právě v noci se stane devadesát procent všech nehod leteckých záchranek,“ upozornil Daniel Tuček.

Vrtulník nejčastěji mířil k úrazům

V loňském roce vrtulník krajské Letecké záchranné služby vzlétl k 600 případů. „Během nich bylo ošetřeno 572 pacientů, z toho bylo sto dětí a mladých lidí do 18 let,“ uvedl Anatolij Truhlář. Vrtulník nejčastěji startoval k úrazům. Zasahoval celkem u 400 případů, z toho 186 byly úrazy při dopravních nehodách.

Jedenáctkrát musel loni vrtulník zachraňovat lidi pomocí lanového podvěsu. „Jedním ze zachráněných byl muž, kterého v únoru zasypala lavina, když sjížděl svah na vozítku, které si sestrojil ze snowboardu a ze sáněk,“ řekl Anatolij Truhlář. I další zásahy s lanovým podvěsem se odehrály v nepřístupných horských nebo skalních oblastech kraje.