Přes velký rozmach letectví po roce 1930 nezůstalo stranou ani vojenské balonové létání.
Po výstavbě královéhradeckého vojenského letiště ve Věkoších sem byl vyslán z Prahy-Kbel Letecký pluk 4. Tehdy mu velel kapitán Vojtěch Michalec s družstvem, ve kterém bylo kromě dalších leteckých profesí také osm ošetřovatelů balonů. Pluk se do Hradce Králové postupně stěhoval od 18. do 30. července 1930.

Rozdílné odznaky pro piloty balonů


Aby se od sebe odlišili piloti letounů a balonů, vydalo ministerstvo národní obrany rozdílné odznaky. Základem balonového označení byl lipový věnec oválného tvaru, na kterém je nahoře letící sokol a dole dvě zkřížené dělové hlavně. Razil se z bronzu. Pilot balonu měl věnec postříbřený, pozlaceného sokola a hlavně zlacené a leštěné. Pozorovatel v balonu měl věnec zlacený, postříbřeného sokola i hlavně děl.

Odznaky ministerstvo udělovalo při jmenování pilotů a pozorovatelů, a to po dobu výkonné činné služby. Trvale je dostávali pouze ti, kteří byli od jmenování alespoň dva roky v činné službě nebo utrpěli vážný úraz při balonové službě. Záložníkům se odznak trvale neuděloval, vydaný se však nemusel vracet. Piloti a pozorovatelé nosili odznak na pravé náprsní kapse blůzy. Pozorovatelé, kteří splnili podmínky pro udělení pilota balonu, nosili odznak pro piloty. Oba odznaky se nenosily. (Zpracováno podle nařízení z roku 1931).

Československé vojenské balony byly buď upoutané, nebo volné. Jejich obsah se pohyboval od 800 do 1500 metrů krychlových nosného plynu vodíku. Pod některé vojenské balony se připevňovala gondola, ve které byl malý letecký motor s vrtulí. Jedna z gondol je vystavena v expozici letectví na pražském letišti Kbely.

Cvičný balon přistál v polích

Cvičný vojenský balon z Milovic přistál 17. července 1935 nedaleko bývalé vojenské prachárny u Svobodných Dvorů. Přistát mu pomohli lidé pracující na okolních polích. Po telefonátu na letiště vojáci Leteckého pluku 4 balon rozmontovali, naložili na nákladní auto a odvezli do kasáren. Další přelet vojenského balonu od Nového Bydžova se udál 28. ledna 1936. Z pošty v Novém Bydžově bylo telefonováno četnické letecké stanici v Hradci Králové, že balon pluje směrem k Hořicím. Velitel letecké hlídky kapitán p. p. František Rypl ihned odstartoval stíhacím letounem B 534 (vyobrazen u článku jako upoutávka) a zastihl balon za Novým Bydžovem. Posádka balonu byla nucena letět při zemi pro nepříznivé povětrnostní proudy.

Další balon se objevil 29. dubna 1936 u Poděbrad. Bylo okamžitě telefonováno do Hradce Králové na leteckou četnickou stanici. Pilot stíhačky kpt. p.p. Fr. Rypl zjistil, že balon je československý, cvičný, bez osádky a uletěl z učiliště v Milovicích. Původně se předpokládalo, že je to balon německý.
Snad poslední zaznamenaný přelet balonu byl avizován 8. března 1937 z Rychnova nad Kněžnou. Údajně se mělo jednat o balon německý, a proto letecká četnická hlídka z Hradce Králové vyletěla k němu.

Bylo však zjištěno, že se jedná o balon československý. Světelnými signály mu sdělili, kde se nalézá, a protože byl západním větrem hnán k hranici, posádka urychleně přistála u osady Rybníčky poblíž Trutnova. Další zprávy se již v tisku nevyskytují, protože začaly být z bezpečnostních důvodů veškeré vojenské zprávy utajovány.

Seriál vzniká za podpory
a. s. Letecké služby Hradec Králové

Historii letectví zaznamenal Zdeněk Doubek. Pro čtenáře upravila Helena Rezková.