V období mezi dvěma světovými válkami se rozvíjela také noční cvičení československé protiletadlové obrany. Pomocí pojízdných světlometů, které dosvítily až do vzdálenosti tří kilometrů, bylo nutné nejdříve vyhledat nepřátelský letoun, aby protiletadlové baterie zaměřily cíl. Ale již pouhé osvětlení letounu bylo ohrožením letce, neboť v oslňujícím jasu světelného kužele ztrácel jistotu v řízení stroje. Světlomety vyráběla fy ČKD, další typy o průměru 200 cm později též Škodovka. Světlomety vyrobené fy Kolben s Fresnerovou čočkou měly dosah až 16 kilometrů.

Cvičení se prováděla hlavně v létě, kdy mělo tehdejší přihlížející obecenstvo nevšední podívanou, když se po obloze smýkaly světelné pruhy namířené z různých míst, aby se protnuly v jediném bodě, v němž se pohyboval malinký „motýlek“ – zachycené letadlo. Tehdejší tisk označoval podívanou za čarokrásné divadlo. Jedno z nočních cvičení bylo například závěrem leteckého dne v roce 1934, kdy se prováděl noční nálet na město. S třemi bombardovacími letouny vzlétl rtm. Mareš, rtm. Tok a četař Žižka. Letouny hlídala světlometná četa se čtyřmi světlomety od protiletadlového pluku 151.

Krátce po leteckém dnu v Praze se konal letecký den v Hradci Králové dne 11. června roku 1936. B. Čapek létal na novém stroji B-534–59 a 16. června letěl v defilé před prezidentem republiky Edvardem Benešem v Brně. Při cvičení 16. července s letounem B–534–19 byl napaden při stíhání světlomety před Josefovem ve výšce 2000 metrů.

Prověřovalo se zatmění i kázeň

Časopis Rozhledy přinesl v roce 1936 zprávu, že se ve dnech 13. a 16. července konalo velké vojenské cvičení, na něž z Prahy přijela řada vysokých důstojníků, zástupci civilní správy, železnic a civilní protiletadlové obrany. Jednalo se o cvičení se světlomety a protiletadlovým dělostřelectvem, rozmístěným v okolí Hradce Králové. Prověřovalo se jak dokonalé zatmění, a to při vypnutí proudu, tak i kázeň obyvatelstva, aby mohly dále pracovat nemocnice a další podniky, pro něž je proud nezbytný. Na silnicích města sloužili příslušníci Červeného kříže, policie, asanační sbor, Národní garda, služební strážní a samaritáni. Další den v 11 hodin byla provedena ukázka svržení plynových a zápalných pum. V činnosti byly složky Civilní protiletadlové obrany, použil se slzotvorný plyn. Poslední den v noci se světlo nevypínalo a sledovala se dokonalost zatemnění. Ze zjištěných závad se bralo poučení pro případy, kdyby k takové situaci došlo.

Několikrát se stalo, že letec po oslnění paprskem světla z uhlíkové lampy ztratil kontrolu nad strojem a cvičení pak mělo tragický závěr. Bez dělostřelby byl zničen letoun i zraněn nebo usmrcen pilot. To se stalo například kapitánu Josefu Snížkovi při nočním cvičení za svitu světlometů 3. května roku 1937 nad Podůlšany. Kapitán Snížek zahynul nedaleko hořícího roztříštěného stroje.

Seriál vzniká za podpory a. s. Letecké služby Hradec Králové
Historii letectví zaznamenal Zdeněk Doubek. Pro čtenáře upravila Helena Rezková.


Všechny části seriálu o letectví v Hradci Králové si můžete přečíst na internetové adrese:
hradecky.denik.cz/letiste