První lety, zaznamenané již v roce 1901 nad Hradcem Králové, byly lety balonu.

Velké vzrušení zavládlo ve městě 10. května téhož roku, když se nad městem objevil balon arcivévody Leopolda Salvátora. V koši bylo vidět čtyři osoby. Jednou z nich byl velitel Vzduchoplavecké školy ve Vídni setník Hinterstoiser. Krátce po poledni přistál balon v Miletíně. Celkem v něm uletěla posádka 360 kilometrů.

Přelet nad městem inspiroval profesora královéhradeckého gymnázia Jakuba Hrona, mezi lidem považovaného za podivína, k sestrojení vlastního balonu. Pustil se okamžitě do práce a do 18. června 1901 sestrojil za pomoci místních řemeslníků balon z velice jemné látky, impregnované pakostem (lihový roztok s pryskyřicí) a kaučukovou hmotou.

Slonový balon Jakuba Hrona

Tehdejší pisatelé jej označili jako balon slonový a údajně měl být řiditelný. Sestaven byl ze dvou dílů. Menší měl rozměr 5 metrů v průměru o délce 10 metrů a vzadu byl ukončen rovnou plochou. Váha prázdného obalu byla 85 kilogramů.

V první fázi pokusů byl balon naplněn jen vzduchem. Když se zjistilo, že je v pořádku, byl vypuštěn a zavezen 19. června 1901 k městské plynárně (bývala pod dnešním krajským úřadem u zimního stadionu). Tady se od rána do 16 hodin balon plnil svítiplynem, po naplnění obsahoval 160 metrů krychlových. Při teplotě vzduchu 23 stupňů Celsia uzvedla tato menší část balonu 30 kilogramů. Tím bylo ukončeno zkoušení.

Ke vzletu pak došlo později po naplnění celého balonu svítiplynem. Nedaleko plynárny se zvedl do výšky několika metrů a profesor Hron se s ním zřítil k zemi. Látka se v roce 1902 rozprodala na krycí plachty k vozům. Skončila tak éra řiditelných balonů v Hradci Králové.

Tehdejšímu tisku neunikl ani jeden létající předmět, který se objevil nad městem a vždy byl velkou senzací. Tak například Ratibor roku 1903 oznámil, že 9. října v 9.30 hodin „plul“ severovýchodním směrem balon nazvaný František Josef poměrně velkou rychlostí. V koši byly spatřeny pomocí dalekohledu dvě osoby. Startoval 8. října večer ve Vídni. Letěl přes Znojmo, Jihlavu, Kutnou Horu a Hradec Králové do Kladska, kam dorazil v 11.10 hodin.
Pokračoval dále nad Varšavu, do Německa, kde u moře přistál.

Při přeletu Hradce Králové shodil z balonu nadporučík, který svého času sloužil ve zdejší posádce, lístek, a ten dopadl přímo na Velké náměstí. Odeslán byl do Vídně.

V tomtéž týdnu byl nalezen na poli mezi Výravou a Černilovem malý, z impregnované látky ušitý balon, a na něm lístek, který měl být v případě nálezu, jak poznamenal místní tisk, odeslán na adresu: Monsiuer Camille Monfils, place du Centren, Montignies Sur Sambre, Belgique.

Tři říšské Němce zatkli četníci


Další přelet balonu byl zaznamenán v neděli 2. října 1904, kdy přeletěl přes Hradec Králové po 7. hodině a volně „plul“ směrem severovýchodním. Ačkoliv u země panovalo úplné bezvětří, byl balon ve vyšších vrstvách atmosféry hnán úžasnou rychlostí, z očí zmizel za 15 minut.

K další události, o které psal místní tisk, došlo až v roce 1925: „U Černilova dne 29. března přistál nouzově německý balon a zadržen četnictvem. Ten den spatřeno jich bylo více nad různými kraji republiky. Z nich jeden přistál kdesi u Chrudimě. Balon spustil kotvu již u Plotišť, ale ta se utrhla a balon i s posádkou klesl až u Černilova.

V koši byli tři říšští Němci, kteří se vydávali za sportovce. Balon byl vypuštěn a i s přístroji dopraven na posádkové velitelství, kde předán zpravodajskému důstojníkovi. Němci byli internováni stráží do Starých kasáren. Druhého dne pak předáni Okresnímu soudu v Hradci.“

Seriál vzniká za podpory a. s. Letecké služby Hradec Králové