Město Hradec Králové už na počátku 20. století přálo všemu modernímu, co mu přinášelo prospěch. Bylo však i opatrné, protože odborníků na slovo vzatých bylo v té době málo. Už tehdy hrála velkou roli také rivalita se sousedními Pardubicemi, kdy se města poměřovala, které bude modernější a lépe se sžije s tehdejším pokrokem.

Jan Veselý psal o lidském snu


V Pardubicích byla v roce 1910 Ing. Janem Kašparem založena aviatická škola s aviatickým družstvem. Častým návštěvníkem na letové ploše a v hangárech byl Jan Veselý z Bohdanče, který zaslal městské radě v Hradci Králové 15. listopadu 1910 dopis tohoto znění:

Slavné městské radě v Hradci Králové.

Lidský sen, o kterém se již před sta lety snilo, stane se skutečností, s níž nelze dnes ani vystihnout, jak mocně zasáhne ve veškerý život náš, jak zpřevrací poměry kulturní, průmyslové, hospodářské i sociální, jak vztahům národů i říší dá zcela jiný podklad.

Po různých katastrofách v Německu sice ochabla odhodlanost a energie k dobytí vzduchového prostoru, zatím aviatici francouzští překvapují nás denně smělými plány i výsledky, jež uvádějí svět v úžas. Bude to také zásluhou Francouzů, stane-li se aviatika novým epochálním prostředkem komunikace světové.

Chceme zaříditi, bychom neustali na tomto poli za jinými, „Ústřední spolek vzduchoplavecký pro Čechy a Moravu v Hradci Králové“, jehož prvním úkolem bude poříditi Vzduchoplaveckou školu. Volím za sídlo její Hradec, město nejen slavné minulosti, ale i nadějné, skvělé budoucnosti, poněvadž jsem přesvědčen, že podmínky pro prospěch této školy jsou velice příznivé.

Terén hradeckého cvičiště je takový jako nikde jinde, též ostatní podmínky jsou zde na místě. Má však nad jiné význam ten, že u samého cvičiště existující známá továrna na piana firmy Petrof zamýšlí zařídit pobočnou výrobu veškerých součástí letadlových.

Aviatická škola tato v Hradci bude mít za účel obeznámiti své žáky dokonale s uměním aviatiky. Se stavbou aeroplanu, vycvičiti v letu, pořádati v Hradci i v cizině vzlety, zakupovati jednotlivé vynálezy z oboru vzduchoplaveckého, jež dnes často z nedostatku pochopení a zájmu upadají v zapomenutí, nevyužity ku škodě vynálezci lidstva, a pracovati k tomu, aby aviatika stala se důležitou složkou všeho života.

Podotýkám, tato škola nebude míti význam pro Hradec a okolí, ale chce být jedním z těch polí, na němž klíčí budoucí pokrok lidstva.

Jsem přesvědčen, že myšlenka tato bude pochopena a úsilí toto všemožně podporováno. Zamlouvala by se slavné městské radě myšlenka tato, prosím mně usnesení sl. městské rady sděliti.

Odpověď zaslala městská rada Janu Veselému už 23. listopadu 1910. Žádá ho o sdělení konkrétních požadavků, které by dotyčný spolek na město kladl. Ve stejný den odeslalo město dopis i Antonínu Petrofovi, aby si rada ověřila informace Jana Veselého. Petrof obratem potvrdil, že zamýšlí ve svém závodě zřídit pobočnou výrobu veškerých součástí letadel, které bývají nejčastěji poškozeny. Zároveň se dotazoval, zda se začne v brzké době se stavbou hangárů.

Zkušenosti z Rakouska

Jan Veselý odjel na vlastní náklady do Rakouska a navštívil letiště u Vídeňského Nového Města. Odtud znovu psal starostovi města Dr. Ulrichovi a chtěl přivézt pilota Vaverku, který měl zájem zřídit v Hradci Králové leteckou školu. Na poslední, zadní straně dopisu od p. Veselého je připsáno: „Vyčkají se ústní informace od p. Jana Veselého, starosta Ulrich“. Tím skončila krátká éra budování letecké školy ze strany Jana Veselého, zakladatele Léčivých lázní Bohdaneč, jinak však také poněkud rozporuplného muže. Proto zřejmě starosta Ulrich váhal vložit peníze města do nového podniku, i když byl později jedním ze zakladatelů letiště, leteckého nádraží a letectví v Hradci Králové vůbec.

Seriál vzniká za podpory
a. s. Letecké služby Hradec Králové