Na kluzáku Zlín IV se začalo na královéhradeckém letišti létat od 6. května 1937, a to s navijákem v časech kolem 14 sekund.

Let trvající 71 sekund se uskutečnil 13. června pomocí autostartu s kluzákem Zlín V, další vzlet pak 27. června také s autostartem na Zlínu VI, ten však byl o 16 sekund kratší. Událostí roku 1937 byly starty na EL-2-M „Šedý vlk“. První se uskutečnil 27. června s autostartem a letadlo plachtilo vzduchem 120 sekund, následně 8. srpna za stejných podmínek dokonce 190 sekund.

Plachtařská škola Masarykovy letecké ligy na Rané trvala od 15. do 29. srpna téhož roku. Začalo se létat 16. srpna na Skautu se startem pomocí lana. Výcviku se účastnil i Jaroslav Kratochvíl z Hradce Králové, pro nemoc však školu nedokončil.

Letecké motory od Petrášků

Alexandr (Lexa) Petrášek se narodil v roce 1910 a pracoval v bratrově továrně na automobily „Start“ v Kuklenách jako technik, nebyl tedy spolumajitelem firmy. Před druhou světovou válkou se tady vyráběla auta Start, dvouválce (jedno z nich je vystaveno v Muzeu východních Čech v Hradci Králové). Jednalo se o vozy otevřené, čtyřsedadlové, ale také kryté.

Po roce 1934 se v továrně začaly vyrábět některé součástky k větroňům, nakonec se tady díky aktivitě Lexy začalo i se stavbou kluzáku a větroně, posledním dílem se stala výroba vrtulí a motoru k větroni. Motor se konstruoval asi v roce 1937. Vrtuli vypočítal Link a vyrobily se tři různé dřevěné klížené typy.

Motor byl čtyřtaktní jednoválec a jeho výpočet opět provedl Link. Jednalo se motor benzinový, vzduchem chlazený. Před vzletem se nahodil, ještě než letoun startoval. Vrtule byla za pilotem, tlačná.

Popis motoru vydal také v časopise


Alexandr Petrášek zveřejnil v časopise Letec č. 6, roč. X, červen 1938 tento popis technických dat motoru. Jedná se o letecký motor dvouválcový, dvoutaktní, tříkanálový, s niklošedými vložkami ve válcích, ložiska ojniční válečková. Klikový hřídel je uložen v kuličkových ložiskách, písty ze speciální lehké slitiny.

Reduktor uložen v kuličkových ložiskách a opatřen vnitřním ozubením. Vrtule v průměru 1300 mm počítána pro rychlost letounu 75 – 80 kilometrů za hodinu. Benzinové čerpadlo zn. AC-Y poháněné od klikového hřídele umožňuje umístění benzinové nádrže kdekoliv.

Splynovač značky Solex a zapalovač Bosch. Váha motoru s příslušenstvím a vrtulí 30 kg. Normální výkon 24 Hp 2800 – 1850 obrátek za minutu. Krátkodobý výkon 28 Hp. Vrtání válců 80 mm, zdvih 80 mm, obsah válců 800 ccm.

První pokusy s větroni nevyšly


První pokusy se konaly na vojenském cvičišti Nový Hradec Králové. Větroň Sokol s nahozeným motorem se vystřeloval gumovým lanem. Po odpoutání se dal motoru plný plyn, letoun se ale neudržel ve vzduchu a přistál. Ani s další vrtulí se pokus nezdařil, teprve při třetí vrtuli letěl po vystřeleném horizontu, obletěl letiště, ale nahoru se nedostal. Další pokusy se již nekonaly, protože přišel rok 1939, a tak motor zůstal v hangáru na cvičišti.

V roce 1938 se začalo létat od 24. dubna Na Brně, a to na Zlínu V pomocí gumového lana. Další lety jsou zaznamenány až 8. května na Zlínu VI, opět pomocí lana. Celkem se na Zlínu VI nalétalo 27 minut.

Seriál vzniká za podpory
a. s. Letecké služby Hradec Králové

Historii letectví zaznamenal Zdeněk Doubek. Pro čtenáře upravila Helena Rezková.