V několika kapitolách přibližujeme havárie a jiné tragické události, které se udály na letišti v Hradci Králové od jeho vzniku.
Rok 1933 i roky následující se staly pro piloty na královéhradeckém letišti obdobím havárií a katastrof.

Polní pilot četař J. Taudy musel 20. září 1933 nouzově přistát se strojem D-1 na plochu zdejšího letiště. S tímto letounem se mohlo přistávat jako s větroněm a díky tomu vyvázl bez zranění. Následujícího dne však došlo přímo nad městem k další letecké kolizi, bohužel s daleko horšími následky.
Po kolizi letadel zbyly dvě oběti

Tehdejší novinové zprávy o katastrofě, kdy přišli ve čtvrtek 21. září o život dva piloti při nácviku na letecký den v Hradci Králové na strojích D-1 a Š-16, se různí (liší se i psaní jmen letců: Kužel-Kůžel; Voleman – Wolleman - Volleman). V zájmu nestrannosti uvádíme zprávu, kde se píše, že letoun s poručíkem pozorovatelem Jiří Kůželem a četařem polním pilotem Janem Wollemanem se po srážce s jiným letounem zřítil do zahrady architekta A. Slejšky. Majitel tady poté nechal vybudovat na vlastní náklad symbolický památník v podobě nosné plochy křídla, na kterou byla připevněna vrtule z havarovaného stroje. Od roku 1939 také stával na památku obětem malý pomníček na okraji ulice naproti domu čp. 1103. Ulice dostala původně jméno Ulice letců, později Letecká ulice.

Jiná verze zprávy o katastrofě letounu zní, že letadla patřící na královéhradecké letiště prováděla nácvik na přehlídku. Po přeletu z Ulrichova náměstí zachytilo jedno z trojice letadel křídlem za kormidla druhého letounu a ten se zřítil.

Další zpráva uváděla, že 21. září 1933 došlo k havárii letadel Š-16-43 Leteckého pluku 4 při skupinovém přeletu do Milovic, kdy o sebe letouny zavadily křídly. Jednomu z pilotů se podařilo zabránit pádu obratným manévrováním.

Druhé spadlo do zahrady architekta Slejšky. Poručík Kůžel byl nalezen na pěšině zahrady s padákem napolo otevřeným a četař Wolleman vytažen těžce zraněný z trosek letadla, na následky zranění za dva dny v nemocnici zemřel.

Pietní památník nechal postavit na zahradě domu majitel arch. Slejška. Byla zde vyryta slova „Národu srdce - vlasti život.“ Při odhalení 27. října 1934 tady pochodovala rota z Leteckého pluku 4 s velitelem podplukovníkem J. Berounským.

Původní pomník nechali později odstranit nacisté a na tomto místě byla pilotům v roce 1989 odhalena pamětní deska, jejíž zhotovení inicioval Klub důstojníků a praporčíků v záloze královéhradeckého Svazarmu.

Letci zahynuli na motocyklu

Také pozemní katastrofy se Leteckému pluku 4 nevyhýbaly. V následujícím roce jeli 10. března 1934 dva vojíni od technické letecké roty na motocyklu a zachytilo je auto. Oba byli usmrceni.

Seriál vzniká za podpory
a. s. Letecké služby Hradec Králové

Historii letectví zaznamenal Zdeněk Doubek. Pro čtenáře upravila Helena Rezková.