Každoročně se na městských úřadech objeví celá řada stížností od občanů. Například na hradecký magistrát jich v loňském roce dorazilo 138, což je jen minimální nárůst oproti předešlým letům. V roce 2009 bylo přijato 137 a v roce předešlém 122 podnětů od občanů. V menších městech našeho kraje se jejich počet pohybuje zhruba okolo dvaceti za rok.

Úřad přijímá stížnosti ústně, elektronicky i písemně a odpovídá na všechny bez ohledu na formu podání. Výjimkou jsou pouze písemnosti, u kterých není uvedeno jméno a adresa stěžovatele. Taková podání považují za anonymy a jsou pouze postoupena na vědomí oboru, pod nějž spadají.

„Za stížnost se považuje každé podání či podnět, kterým se fyzická či právnická osoba dožaduje ochrany svých práv a zájmů, k jejichž ohrožení mělo dojít v souvislosti s působností města, jeho orgánů, zaměstnanců nebo zřízených organizací,“ říká Magdaléna Vlčková, tisková mluvčí královéhradeckého magistrátu. Do této kategorie se nezařazují podání, která spadají svým obsahem do působnosti správního řádu, například námitky do správního řízení.
Důvody jednotlivých podání jsou různé. „Nejčastější je nespokojenost s postupem úřadu při správním řízení u souseda,“ uvedla Marcela Česáková, tajemnice Městského úřadu v Novém Bydžově. V krajském městě je spektrum stížností pochopitelně širší. Jejich hlavním podnětem však i zde zůstává činnost orgánů města, či jednotlivých úředníků. Do této kolonky spadají téměř tři čtvrtiny veškerých stížností. Dalších zhruba deset procent se týká postupu městské policie. Občas se objeví i kuriozity, jako například stížnost na nadměrné sekání trávníku nebo na hluk při pouličním prodeji vajec. Jen okolo třiceti procent všech podnětů je opodstatněných.

„Ze zkušeností vyplývá, že se nevyplatí klientovi neformálně vyhovět a vyjít mu vstříc nad rámec úředních postupů. Takové konání může být napadeno jako neprofesionální. Bohužel,“ dodává Marcela Česáková, tajemnice Městského úřadu v Novém Bydžově.

Stížnosti na úřad přicházejí rovnoměrně během celého roku. Jedinou výjimkou, kdy většinou dojde k mírnému úbytku, je léto. Někdy dochází k zvýšené kumulaci podání v souvislosti s nějakou konkrétní akcí města. Příkladem může být prodej bytů, či rušení školky. Jako všude i zde se občas objeví nějaký „notorický stěžovatel“. Tito lidé své stížnosti obvykle adresují průřezově všem odborům. Spektrum jejich stížností je velice široké.

Lidé občas volají na magistrát s problémem ohledně rušení nočního klidu. „Pravdou ovšem je, že účinné pomoci se občan nejlépe domůže neprodleným zavoláním na městskou policii, linka 156 je bezplatná. Pokud jsou stížnosti opakované a postihy ze strany městské policie neúčinné, pak se snažíme najít nějakou jinou cestu k nápravě. Ovšem je nutno říci, že v případech, kdy dochází k individuálnímu rušení nočního klidu v soukromém domě, město žádné účinné mechanismy k nápravě, s výjimkou městské policie, nemá,“ upozorňuje Magdaléna Vlčková, tisková mluvčí královéhradeckého magistrátu.
S policií se spolupracuje v případech, kdy občané oznámí nějakou závažnou protizákonnou činnost, například korupční jednání. Tato podání se ihned postupují Policii České republiky a dále se řeší v její kompetenci.

DAVID KOŘÍNEK