Zatím si komfortu přítomnosti několika kontejnerů přímo u nosu od září užívají lidé v Malšově Lhotě a ve Svinarech. Za výhodu ale prodloužením frekvence mezi vývozy smíšeného odpadu. Nyní ho Hradecké služby vyvážejí jednou za 14 dní.

„Určitě to přineslo zvýšené množství vytříděného odpadu a dokonce se nám o kontejnery přihlásilo dalších asi sto domácností. Naopak smíšeného odpadu je mnohem méně," pochvaluje si projekt Radek Sokol z Hradeckých služeb.

Čtyři nádoby u domu

„Připadá mi to jako velký luxus mít doma čtyři popelnice. Navíc stále musím myslet na to, kdy se jaký odpad vyváží. V létě třeba popelnici na bioodpad zaplním za jeden den, uvidíme, jak to bude fungovat," není úplně nadšený Jan Skořepa z Malšovy Lhoty.

Právě kvůli různému množství odpadů, které se liší podle ročního období, Hradecké služby prodlužují zkušební projekt. „Je nám jasné, že například v létě bude bioodpadu víc, možná i plastů, třeba se více pije… Chceme mít komplexní data a pak se podle toho zařídíme, tři měsíce jsou málo," říká Radek Sokol.

Projekt je určen především pro obyvatele rodinných domů ve městě. „Je nám jasné, že například v panelácích to praktikovat nepůjde, ale třeba v řadovkách se mohou sousedé domluvit a mít třídící kontejnery dohromady," přemýšlí Sokol.

U veřejných kontejnerů v těchto částech města byl podle Pavly Finfrlové, předsedkyně zastupitelského výboru pro životní prostředí, také problém s opady, které tam nechávali lidé mířící do města, třeba z chatových oblastí.

A proč vlastně všechna ta opatření? Očekává se totiž změna zákona, se kterou jde ruku v ruce zvýšení cen za skládkovné. „Město pak zaplatí přibližně ročně o třicet milionů korun víc za skládkování směsného odpadu," tvrdí Radek Sokol. To by se pak samozřejmě odrazilo i na poplatcích, které platí občané. Je možné, že by se zdvojnásobily.

„Raději už právě tato opatření zkoušíme preventivně. Je potřeba z kontejnerů pro smíšený odpad dostat zelenou hmotu a pak zbytek co nejvíce vytřídit. Je potřeba, aby se to lidé naučili," doufá Sokol.