Před třemi lety jste v rozhovoru pro Deníku označil za jeden z restů vedení města zdravotní středisko, které by si zasloužilo rekonstrukci. Jak to s ním vypadá?
Budova město v prosinci 2020 prodalo. Hlavní důvod byl, že bychom rozsáhlou rekonstrukci se všemi náležitostmi nebyli schopni zařídit bez uzavření ordinací. Jen pořízení náhradních prostor a vystěhování ordinací by totiž stálo milion korun. Nakonec celé středisko odkoupil zubní lékař za pět milionů korun. V současné době se snažíme spolu s doktorem Prokopem najít dosud chybějícího dětského lékaře, ale zatím se nám to za sedm měsíců nepodařilo. Obecně se ale dostupnost lékařské péče pro místní určitě nezhoršila a naším společným cílem je rozšíření lékařské péče.

Hovořil jste také o možném návratu vedení města do budovy staré radnice, v tomto směru se něco změnilo?
Letos v červnu zastupitelstvo schválilo investiční záměr. Proběhlo výběrové řízení na pořízení projektové dokumentace pro výběr zhotovitele a provedení stavby včetně rozpočtu. Koncem roku by mělo zastupitelstvo rozhodnout o podání žádosti o dotaci a zajištění financování. Město bude mít na příští rok zajištěno asi 15 milionů korun na spoluúčast. V objektu by měly vzniknout prostory městského úřadu, minigalerie, kulturního sálu i zázemí pro místní spolky.

Jaké největší investice za sebou mají Nechanice v posledních letech?
Největšími investicemi byly sportoviště, škola a školka. Sportovci tu dlouho neměli žádné vyžití, nový areál za 35 milionů teď využívá fotbalový klub, veřejnost i základní škola. Na budově školy druhého stupně vzniklo kompletně nové třetí patro s učebnami, kabinety, sociálním zařízením a výtahem. I tady byly náklady kolem 35 milionů. Loni jsme také zahájili práce na nové moderní budově školky za zhruba 22 milionů, kterou budeme kolaudovat teď v srpnu. Dochází k navýšení kapacity dětí z 81 na 109. Věřím, že bude plně obsazená dětmi z Nechanic. V případě potřeby bude školka přijímat děti i z okolních obcí, odkud byl vždy velký zájem.

Kromě oprav staré radnice, jaké další velké projekty mají Nechanice před sebou?
Ve Starých Nechanicích připravujeme rekonstrukci bývalé sokolovny. Tu za první republiky postavili sokolové, později prostory využívala Okresní knihovna jako sklad knih a po revoluci to přešlo pod městskou knihovnu HK. Město objekt odkoupilo od města Hradce Králové. Výsledkem by měl být víceúčelový objekt pro občany a spolky této naší největší místní části. V Suché se připravuje rekonstrukce budovy bývalé školy a v Lubně přístavba a oprava hasičské zbrojnice. Také nás čeká 2. etapa revitalizace Hrádecké ulice v součinnosti s Královéhradeckým krajem. Součástí bude oprava chodníků, nové parkovací plochy, refýže a vynucené přeložky inženýrských sítí.

Většina starostů v obcích na Hradecku hovoří jako o jednom z největších problémů o parkování. Potýkáte se s tím i v Nechanicích?
Z mého pohledu to je velký problém. Lidé parkují i na chodnících a travnatých plochách. Je to nepříjemné třeba pro maminky s kočárkem, nebo starší lidi, protože někdy opravdu ani nemají kudy projít. Bohužel nemáme v Nechanicích městskou policii a obvodní oddělení Policie ČR u nás z důvodu velkých nákladů bylo zrušeno. Každý, kdo má řidičské oprávnění, má být znalý pravidel silničního provozu, ale mnohdy to tak nevypadá. Samozřejmě to chceme řešit, ale bez asistence a možností policie je to složitější. Většina občanů řidičů se chová ohleduplně, ale menší část omezuje a ohrožuje činnost těch slušných.

Je vůbec reálné pro město vaší velikosti zřídit si městskou policii?
Spíše to není reálné vzhledem k našemu rozpočtu. Aby oddělení městské policie fungovalo, tak musí být ti strážníci ideálně alespoň čtyři. A náklady na jednoho se dříve odhadovaly ve výši tři čtvrtě milionu. Dnes už to asi bude i víc. A to pro nás opravdu reálné není. Máme přestupkovou komisi, kde končí řidiči pravidelně porušující dopravní předpisy při parkování. Občas někoho usměrní i státní policisté, když v rámci výkonu služby jsou v Nechanicích a vozidla stojí na přechodu nebo na místě pro invalidy. Je to ale z hlediska prevence málo.

Má ta absence městské i státní policie nějaké důsledky ohledně bezpečnosti ve městě? Například z hlediska drobné kriminality…
Myslím, že ne. Občas se nám objevuje sprejovaní. Zejména v době covidové. Předpokládáme, že mládež nebyla plně vytížená, takže se nám tady objevovaly tyto neblahé jevy. Ale jinak je tu bezpečno a myslím si, že i to sem nové obyvatele láká. Ve Starých Nechanicích teď máme lokalitu, kde bude probíhat výstavba 30 rodinných a 32 řadových domů. Developer za půl roku prodal veškeré pozemky. Není tu sice žádný velký průmysl, ale máme v blízkosti zámek Hrádek, kolem nás jsou lesy, řeky … Asi se tu dobře žije.

Jaká je spolupráce se zámkem Hrádek? Hlavně z hlediska cestovního ruchu to musí být pro město důležité.
Tak to je, myslím si, hlavní lákadlo, díky kterému lidé jezdí do Nechanic. Rovněž na zámku probíhají svatební obřady. A zámek nám také vychází vstříc – poskytují nám například prostory k pořádání koncertů na památku našeho rodáka a hudebního skladatele Jana Křtitele Vaňhala. Velkou návštěvnost mají třeba Medové slavnosti, které se konají na nádvoří zámku.

V Nechanicích také funguje jediný dětský domov v okrese. Jaké zkušenosti s tím zařízením jako město máte?
Myslím si, že ta spolupráce je bezproblémová. Dětský domov je jeden z větších zaměstnavatelů ve městě. Samozřejmě trochu problém je, když děti přijdou do domova v průběhu roku a ve školce je obsazená kapacita. Ale právě pro takové případy blokujeme vždy třeba dvě místa ve školce do konce prázdnin. Děti z domova jsou navíc včleněny mezi děti z rodin už tím, že chodí společně do mateřské školy a následně do školy základní. A stejně dobrá spolupráce je například i s léčebnou návykových nemocí. Před 20 lety se tady hodně řešilo, že tu budou problémy zejména s drogově závislými a podobně, ale čas ukázal, že je soužití téměř bezproblémové. Pacienti léčebny například pomáhají uklízet chodníky, zeleň nebo plít záhony. Město naopak přispívá na drobné vybavení klientům léčebny.

Potýkáte se podobně jako jiné obce a města se stárnutím populace?
V minulých letech naše populace určitě stárla, ale od roku 2018 se k nám stěhují mladí lidé na nové sídliště u Hřbitova – říkáme mu tak podle vedlejšího hřbitova. Je tam 40 stavebních pozemků, z toho 32 bylo v majetku města. Ve více než polovině už se dnes bydlí a jsou to převážně mladí lidé. Několik majitelů je středního věku. A podobné věkové složení je i u majitelů pozemků ve Starých Nechanicích. Tím se naše populace omlazuje a jsme za to rádi. Bude to znamenat další děti do školky a školy.

Starostou Nechanic jste už 15 let. Chtěl byste i po příštích volbách pokračovat?
Úplně jasno v tom zatím nemám. Jsme s paní místostarostkou a dvěma radními po všechny ty roky ve stejném složení (pouze před sedmi lety došlo k jedné změně na pozici radního). Musíme se dohodnout, jestli k tomu bude vůbec vůle i u mých nejbližších. Výhoda je, že se všichni radní známe a věříme si. Rozhodnutí přijde v zimním období, přibližně půl roku před konáním voleb. Ale samozřejmě si uvědomujeme, že jsme již dlouho ve funkci, a s tím narůstá počet nespokojených spoluobčanů, zejména méně úspěšných kandidátů. To se odráží třeba i při jednání v zastupitelstvu. Víme dopředu, že v některých podstatných věcech budou hlasovat proti, jenom kvůli tomu, že návrh předkládá starosta či rada města. Někteří lidé už na nás asi mají trochu alergii. Ale to je nejspíše podobné i v okolních obcích či městech.