„Dneska si dáme kuře alá kachna,“ říká s ešusem v ruce Marie Filipová své věrné kamarádce Věře Hubené, když krátce po jedenácté hodině míří k nevytápěné buňce vedle chátrající hasičárny uprostřed obce Lišice na Hradecku. Obě starší dámy sem chodí takřka každý den a v družném rozhovoru čekají na oběd, který sem přiváží auto z nedaleké lovčické jídelny. A nejsou samy, osazenstvo budky za chvíli doplňují i další zdejší důchodci. „To je tady asi největší každodenní událost,“ říká s trochu trpkým úsměvem zdejší starosta Pavel Kolenčík, který se svým věkem 43 let vymyká zdejšímu průměru, jenž podle Českého úřadu činí 55,8 roku (krajský průměr je 42,5 roku).

„Takto vysoké číslo si držíme posledních několik let. Mladým se sem moc nechce. Ti, co tu byli, tak odešli. A bohužel nevlastníme žádné pozemky, kde by mladí mohli stavět,“ dodává starosta, jehož kancelář obecního úřadu sídlí příznačně v dávno opuštěné budově školy. „To už je dlouho, co sem naposled chodily děti. Kromě úřadu tu máme ještě jednu místnost, kde má zkušebnu jedna zdejší rocková kapela. Tedy jeden hudebník je odsud,“ dodává Pavel Kolenčík, který se o svou kancelář dělí ještě s místní knihovnicí. Nad důležitými dokumenty obce se tak na poličkách tísní ještě knihy, které sem přivážejí z nedalekého Chlumce a zájemci si je vyzvedávají každé pondělí.

„Za to, že tu knihovnu máme, jsme velmi rády,“ chválí starostu, který slouží již třetí volební období, Marie Filipová, která je spolu se svoji kamarádkou velkou čtenářkou.

Za pivem na valníku

„Za rok toho přečteme opravdu hodně. Dokonce nám za naši čtenářskou píli dají vždy na konci roku nějaký ten dárek,“ dodala žena, která si v poslední době chodí do knihovny hlavně pro díla spisovatelky Vlasty Javořické.

A zatímco ženy mají svoji knihovnu, tak mužskému osazenstvu v obci chybí hospoda, nebo alespoň autobus, který by je za zlatavým mokem dovezl do nedalekých Lovčic. „Ještě si pamatuji starého pana Kloze, který občas vytáhl valník se sedačkami, zapřáhl koně a odvezl nás na pivo do Lovčič či do Vlkova,“ zavzpomínal při čekání na oběd Petr Vavřínek. To starosta Pavel Kolenčík zase zavzpomínal na doby, kdy za pivem jezdil s místními důchodci. „Byly to pivní pátky, kdy jsme sedli na autobus a jelo se do vedlejších vesnic. Ale bohužel ti, se kterými jsem jezdil, už nejsou mezi námi,“ dodal první muž zdejší radnice s tím, že kromě hospody tu chybí i obchod.

Ten měl naposledy otevřeno před šesti lety.

„Snažil jsem se ho udržet zuby nehty. Dokonce jsem tehdejší nájemkyni nabízel, že jej budeme dotovat. Ale místní radši jezdili do větších marketů v okolí a sem si chodili jen pro čerstvé rohlíky a chleba,“ nechal se slyšet lišický starosta, který navyšující se věkový průměr obce pociťuje pokaždé, když se chystá popřát místním jubilantům. „Pro naše důchodce, jubilanty, máme vždy připraven nějaký ten dárek. A nedávno jsem koukal, že skoro všem je už přes osmdesát. Nejstaršímu je pak šestadevadesát let,“ dodal Pavel Kolenčík ve své starostenské kanceláři, která sousedí s nedávno vybudovaným dětským hřištěm.

Ale moc dětí si tam přes den nehraje. V týdnu to je šest až osm dětí. Nejvíce jich je o víkendu, kdy do Lišic přijedou „lufťáci“ z Prahy či Hradce Králové. I díky nim se daří zdejší poklidný život trošku rozpumpovat.

A pomáhají nejen při obecních akcích, ale také při fotbalovém „derby“ proti nedalekým Lovčicím. „Nebýt jich, tak snad náš mančaft nedáme do kupy. S nadsázkou se tak dá říct, že proti Lovčicím na trávník vyběhnou všichni, kdo jen trošku můžou chodit,“ dodal starosta, který se obává toho, že pokud budou Lišice dál stárnout, tak obec moc zářivá budoucnost nečeká: „Ale snad bude lépe.“