Metafora putování člověka naším stoletím je krátce před svým dokončením a během podzimu bude 15 pískovcových soch umístěno v blízkosti Nového lesa u Kuksu.

"Bez naděje se ani dnešní člověk neobejde. A právě tento srpnový den naplněný vzpomínkami na události před 40 lety je jedním z důkazů. 21. srpen 1968 patří k největším traumatům poválečného vývoje našeho státu. Tragicky zasáhl do osudu převážné většiny československých občanů, které přiměl ke skutečné či vnitřní emigraci. Fakt, že dnes žijeme ve fungující demokracii, je volbou i darem, které si možná ještě plně neumíme vychutnat. "Příběh utrpení a nadějí člověka", tento ojedinělý evropský projekt, je pro nás příležitostí uvědomit si, že "cesty z ghetta" existují a že naděje pomáhá žít. Škoda jen, že jejího slavnostního uvedení, které připravujeme počátkem října, se už její její duchovní otec a dramaturg prof. akad. sochař Vladimír Preclík nedočká. Zemřel 4. dubna letošního roku. Pro mne bylo dokončení projektu na Kuksu také věcí cti a samozřejmé loajality vůči tomu výjimečnému českému i evropskému sochaři," uvedl Pavel Bradík.