Šatny z pralesa

Hala, jež se ke staré tělocvičně na nábřeží „přilepila" v polovině osmdesátých let minulého století, v sobě totiž i po letech drží ducha doby svého vzniku. Tedy doby, když bylo již komunistické plánování i jeho ekonomika na konci s dechem.

„Když sem přijede nějaká hráčka ze zahraničí, diví se, že i v takovém prostředí se dá hrát basketbal na vrcholové úrovni," říká šéf hradeckého basketbalu Miroslav Volejník, když nás provází útrobami stánku, jež pojme 260 sedících diváků. V době play-off se však i tato kapacita dá o pár desítek „nafouknout".

„Tak si představte, že tady sedávají například hráčky pražského USK, které loni vyhrály jak naši ligu, tak i nejprestižnější Euroligu. To si musí připadat jak ve špatném snu," poukazuje Miroslav Volejník na jeden z nejpalčivějších problémů haly, tedy šatny, které sám hradecký basketbalový boss považuje za nejhorší v celé republice.

A není se co divit. Šatny, kde čas od času vysedávají reprezentantky několika zemí, budí dojem, že se jedná jen o odkladiště přebytečného materiálu, ke kterému Bořek Stavitel přidělal věšáčky. Tristní je i pohled na přilehlé sprchové kouty. „O něco lépe jsou na tom hráčky našeho áčka, ale zas takový velký rozdíl nehledejte," dodává Miroslav Volejník a otevírá dveře od převlékárny Lvic. A převlékárna je to doslova a do písmene. Zatímco v ostatních klubech slouží šatna domácího celku i jako místo pro přestávkovou domluvu a plánování strategie, tak v Hradci Králové k tomuto účelu již dlouhá léta slouží zasedací místnost vedle VIP salonku.

„Někdy je to docela pikantní, když se tu hráčky musejí proplétat mezi sponzory," dodává se zatrpklým úsměvem Miroslav Volejník a jeho kroky směřují k basketbalové hale. Ta už má své taky za sebou a kromě palubovky, kterou naopak šéf hradeckého basketu považuje za nejlepší v republice, vykazuje taktéž známky doby svého vzniku.

Plivnutí do moře

Dokonce tu člověk narazí na „slávistické déjà vu" v podobě průduchů vzduchotechniky. Ani v hale na nábřeží tyto roury trčící od stropu nikdy nesloužily svému určení. Narozdíl od nedaleké haly Slávie však neslouží pouze k lapání prachu, ale naleznou se tu i „odložené" balony. Nedaleko průduchů se nachází další nešvar haly - málo míst k sezení.

„Hala již delší dobu nesplňuje požadavky fanoušků. Máme tu 260 sedadel. Ale když si vezmete, že tu kolikrát vyhradíme 20 míst pro VIP hosty a sponzory a dalších několik procent pro hostující fanoušky, tak je to jako plivnutí do moře," říká Miroslav Volejník s tím, že před několika lety tu byla snaha návštěvnickou kapacitu navýšit, ale tak jako vždy skončila na finanční stránce věci.

„Možnosti rozšíření tu jsou. Například nad tribunami by se dala probourat zeď a prodloužit halu o několik metrů. Podle pozvaného architekta by však tento zásah přišel zhruba na padesát milionů korun. Tyto prostředky však Sokol nemá," dodal Miroslav Volejník, který tak narazil na fakt, že i když hráčky reprezentují Hradec Králové, tak hala je majetkem Sokola. Město však o tom, že by budovu od této sportovní organizace převzalo, neuvažuje.

Bude nová hala?

„Zatím se na nás v této otázce nikdo ze Sokola  neobrátil. Pokud by se tak stalo, bylo by to jistě na dlouhé úvahy. Musela by se zhodnotit vše pro a proti," řekla Deníku náměstkyně pro oblast správy majetku města a městských organizací Romana Lišková.

Podle Miroslava Volejníka by bylo jedno z možných východisek postavit v Hradci Králové zbrusu novou halu pro 1500 fanoušků. A možná, že se dočká. „O problémech s prostorem pro sport víme. Nová hala je jistě potřeba," uvedl náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich s tím, že město společně s Královéhradeckým krajem hledá pro případnou novou halu vhodné místo. „Máme zatím vytipované dvě lokality. Obě v blízkosti současného areálu univerzity," dodal náměstek Jindřich Vedlich.