Druhý ročník hradeckého majálesu už má město za sebou. Čtvrteční bouřlivé oslavy studentského života zůstaly v mezích zákona, a nebylo třeba zásahů ze strany městské policie ani jiných bezpečnostních složek.

„Letošní ročník byl naprosto bezproblémový. Nezaznamenali jsme žádné výtržnosti nebo stížnosti. Dokonce loňské problémy s rušením nočního klidu jsme zatím řešit nemuseli,“ sdělila mluvčí městské policie Eva Čížková.

Decibely ubyly

Organizátor Miroslav Beránek slova mluvčí jen potvrdil a podotkl, že situaci pomohla jistě i úprava použité aparatury, která byla tentokrát méně výkonná. Hudebních nadšenců dorazilo na 8000, což spnilo očekávání pořadatelů. „První ročník navštívilo přes 7000 lidí, takže rostoucí zájem nás jen potěšil,“ dodal s úsměvem Beránek.

Velký podíl na tom měl především výběr kvalitních účinkujících. Jedni z nich, Lety mimo dostaly od organizátorů speciální úkol, a to složit píseň přímo pro majáles. Její vznik byl velmi kuriózní. První tóny poskládali členové skupiny během pár minut v šatně při společném libereckém vystoupení s formací Wohnout, která čtvrteční oslavy také okořenila. Na své si přišli i příznivci ska rytmů v podání desetičlenné ho seskupení s originálním názvem Sto zvířat. „Přijeli jsme z Jezbořic jen kvůli nim, protože na pardubickém majálesu bohužel nebudou,“ sdělila Andrea Hostinská, jedna z účastnic akce.

Pořadatelé se snažili vyjít vstříc všem skupinám posluchačů, což potvrdili pražští Skyline se svou tanečně elektronickou show. Zaplněný travnatý parket neutichl ani na minutu a s další dávkou skvělé muziky přispěl Mig 21 v čele s extravagantním Jiřím Macháčkem. Svou roli vtipálka nezapřel ani na hradeckém koncertě, kdy jedné z fotografek nečekaně sebral fotoaparát.

Famózní závěr

Téměř v domácím prostředí zahrála pardubická sestava Vypsaná fixa, která sklidila zasloužený potlesk. Třešničkou na dortu se stalo vystoupení ostravsko – havířovského cirkusu s názvem Kryštof. „Na Ostraváky se těším asi nejvíc, hlavně na Richarda Krajča,“ prozradil Tomáš Přibyl, student gymnázia. Strhujícím závěrem se nechala unést i samotná kapela, když svou poslední píseň zahrála už po desáté hodině se slovy Richarda Krajča: „Dovolíme si trochu anarchie!“