Na jednání se tato otázka dostala znovu v roce 1914. Město získalo koncesi na stavbu a provozování elektrické dráhy ze Slezského Předměstí, Pospíšilovou třídou, přes Malé a Velké náměstí k nádraží.

Celkem šest kilometrů tramvajových kolejí se mělo položit v Hradci Králové. Po městě mělo jezdit šest tramvajových vozů. Při stavbě Pražského mostu už byly v jeho vozovce položené elektrické koleje. Hradec Králové si opravdu pospíšil. Když si uvědomíme, že Praha měla první tramvajovou dráhu v roce 1897 a jízdu tam zahájily tramvaje 25. června 1897!

Hradec zadal projekt firmě Křižík. Věděl, že Praha povolila ukázkovou tramvajovou dráhu po dobu jubilejní výstavy roku 1891 právě této firmě a hlavně známému vynikajícímu elektrotechniku Františku Křižíkovi. Rodák z Plánice u Klatov se narodil 8. července 1847. Hradečtí znali i první pražskou pouliční tramvaj, kterou Křižík vystavěl roku 1896. Měla tehdy 21 motorových vozů a pět vozů přívěsných.

Firma Křižík připravila pro Hradec Králové projekt tramvají ve městě. Předložila rozpočet, ale ten byl příliš vysoký. Firma požadovala 680 tisíc korun. Peníze nebyly, takže firma položila pouze koleje na Pražském mostě. Tramvaj na mostě se objevila jen na dobových pohlednicích, ale po těchto kolejích nikdy nejela.


Zůstala milá vzpomínka, ale také humorné vyprávění Evžena Rejmánka:
„Přešly roky a koleje na hradeckém mostě setrvávaly. Stalo se, že někdy před třicátým rokem se Pardubáci dostatečně posilnili na maškarním bále a potom maskovaní nasedli do připraveného malého autobusu. Na střeše byla tyč s kladkou, na bocích velké tabule: Elektrické velkodráhy malovesnice Hradec Králové a velkoměsta Pardubic – vůz číslo 00. V neděli k deváté hodině přijeli do Hradce na Pražský most (na snímku). Postavili se přesně na koleje, krokem ujeli těch čtyřicet metrů vpřed, zastavili. Zvonili na kravský zvonec a vyvolávali: Konečná! Vystupovat, nastupovat! Pak zase couvali těch čtyřicet metrů po kolejích, zastavili, zase zazvonili na kravský zvonec a opět křičeli: Konečná! Vystupovat, nastupovat! Jezdili tak nějakou dobu, až se nashromáždil notný dav zvědavců, schopný je lynčovat. Chránit jejich úprk musela městská policie s tasenými šavlemi. Hned se sešla městská rada a usnesla se na svolání dlaždičů, aby vytrhali koleje. Ale ani jeden dlaždič nebyl doma. Už byli všichni na mostě a pracovali.“

 

Připomeňme si, proč se vůbec pouliční dráhy nazývají „tramvajové“.

Slovo „tramway“ nalezneme v anglickém slovníku. My užíváme často běžný název „elektrika“.
V Anglii byly v 18. století označovány v uhelných dolech slovem „tram“ důlní vozíčky pro dopravu uhlí. Původně slovo značí trám či kládu a bylo jej použito proto, že důlní vozíčky projížděly zprvu po kládách či alespoň prknech a později po trámových dřevěných kolejnicích. Název byl pak přenesen na jednotlivé vozy jezdící po kolejích vůbec a tak přišla pouliční „tramavaj“ ke svému jménu.

 

V Hradci Králové tramvaj nejezdí, ale ulicemi se prohánějí autobusy a trolejbusy.

Už od 20. září 1928 jezdí po městě autobusy, které původně zapůjčila městu firma Laurin, a Klement. Autobus pro 42 sedících a 50 stojících osob. Jízdenka stála 1,20 koruny.

Dne 2. května 1949 zahájily v Hradci Králové provoz trolejbusy. Byli jsme sedmým městem v republice, kde trolejbusy jezdily. Vozí nás za 12 korun.

JIŘÍ MALINA