Více jak čtyřicet let se neozýval zvon Augustin. Až v sobotu 19. ledna 2008 ve 13 hodin a 17 minut zvonil Augustin na Bílé věži. Celých pět minut. Nádherný zvuk vydával rozhýbaný zvon, třetí největší v Čechách.
Augustin je vysoký 169 centimetrů a ve spodním průměru měří 206 centimetrů.
„Poklad města Hradce Králové, zvon znamenitý a vznešený“ zapsal kronikář František Švenda v Železném obraze města Hradce Králové.
V dřevěné boudě na Mýtském předměstí ulil zvon mistr zvonař Ondřej Žáček v roce 1508. Jeho hlas se ozýval, aby svolával velkou obec k poradám, ale také, když ohlašoval velký požár.
Augustin zvonil na „frajdl“, to je k zahájení a ukončení výročních trhů.
Poprvé se rozezněl před výročním trhem roku 1510. Za zvonění se platily čtyři groše.
Zvon byl nejdříve zavěšený na hřbitově vedle kostela sv. Ducha. Když roku 1580 dostavěli Hradečtí Bílou věž, vyzvedli Augustina nahoru. Stalo se tak 22. května 1581 pod dozorem tesařského mistra Petra Němce. Všichni, kteří zvedání zvonu přihlíželi, jásali. Jásal i purkmistr Martin Cejp z Peclinovce, jehož zásluhou se Bílá věž stavěla. Nakonec se všichni sešli v kostele sv. Ducha a zazpívali Te Deum laudamus. V hlavě zvonu byl důlek a v něm tři listiny české a jeden pergamen německý.
Dne 9. srpna 1705 uhodil do Bílé věže hrom: „Skrze okno pod velkým zvonem až nahoru k cimbálu skrze sloup k straně západní oheň vyšlehl, ale však s pomocí Boží uhašen byl,“ zaznamenal událost Jeronym Jan Nepomuk Solař v Dějepisu Hradce Králové nad Labem v roce 1870.
Pět týdnů potom vycházel z otvorů kolem zvonu dým. Nic nepomohlo, že tam mnoho vody nalili, dýmalo pořád. A tu napadlo velemoudrý magistrát, že hrom do věže bije, protože zvon vysvěcený není. Požádali hradeckého biskupa Tobiáše Jana Bekera, aby zvon vysvětil a svatým olejem pomazal.
Po delším naléhání biskup vyhověl a dne 28. srpna v den sv. Augusta zvon vysvětil a pomazal. Zvon dostal jméno Augustin Vavřinec, protože si magistrát tyto svaté patrony vyvolil. Pro zvon se ale užívalo nadále pouze jména Augustin.
Svěcení a pomazání nepomohlo. Blesk sjížděl do Bílé věže dál. Konečně roku 1839 dali na věž hromosvod a od té doby je pokoj. Blesk bije vždy jenom do hromosvodu a nikdy do věže ani zvonu.
Tohle všechno čteme v závěru pověsti Kacířský zvon. Nalezl jsem ji ve Zlaté Praze z roku 1927. Pověst zaznamenal Dominik Filip, hradecký středoškolský profesor v letech 1907 až 1918 a sběratel lidových pohádek.
Železné srdce Augustina, dlouhé dva metry a vážící 140 kilogramů, puklo roku 1850. To se opakovalo na Nový rok 1903. Srdce ulil kovář Antonín Hájek z Hradce. Augustin se rozezněl na Hromnice, ale potom se několik roků neozval. Záznamy uvádějí, že zvon vyzváněl až 16. května 1923. Do Hradce Králové přijel francouzský maršál Ferdinand Foch. Následně se zvonilo až 20. ledna 1928.
Podle současného zvonového řádu by Augustin měl zvonit čtrnáctkrát do roka, při svátcích a významných událostech města, kterému zvon patří.
JIŘÍ MALINA
