Právě Stanislava Šváchová, jež pracuje jako voják z povolání a bydlí v Lochenicích u Přelouče, se rozhodla, že v půl maratonu překoná sebe samu. O víkendu totiž běžela závod s názvem Hervis půl maraton Praha. Třináctý ročník se konal v prvním dubnovém víkendu.

O závod byl letos mimořádný zájem s rekordním počtem registrací. Ty byly uzavřeny již 16. března, a to v počtu 9500 závodníků. Na dalších téměř dva tisíce zájemců se nedostalo. Tento půl maraton se dnes řadí mezi jedny z nejvýznamnější na světě. „ Byla jsem zvědavá, jestli dokážu uběhnout takovou vzdálenost. Teď, když už to vím, chtěla bych zkusit i maraton. Jestli to bude Volkswagen Praha teď v květnu, ještě nevím, ale docela bych do toho ráda šla. V případě maratonu by mi ale o čas nešlo, pouze bych chtěla doběhnout v limitu, který je sedm hodin,“ řekla účastnice půl maratonu Stanislava Šváchová. Velkou motivací pro sportovkyni je její účast v projektu PIM Women´s Challenge. Mezi dvěma sty uchazečkami bylo vybráno 12 žen, mezi kterými má to štěstí být. Každá z žen dostala svůj tréninkový plán. Na začátku projektu účastnice prošly Cooperovým testem. Ten prověřuje zdatnost každé z adeptek. Stanislava Šváchová dostala, stejně jako ostatní ženy, navíc trenéra. „Každá jsme si dala určité cíle, které chceme v průběhu projektu splnit. V květnu se rozhodne, která z nás se svým cílům přiblížila nejvíce. V naší skupince jsou zastoupeny různé kategorie žen z hlediska věku, počtu dětí, povolání, motivace, výkonnostní úrovně, kondice atd. Každá píšeme články o svém tréninku, a tak se ženy, které by chtěly s během začít nebo které již běhají, mohou srovnat právě s tou, která je jim nejblíže,“ poznamenává Stanislava Šváchová.

Půl maraton a žádný závod obecně se určitě nedá běžet jen tak bez přípravy. Ten, kdo dělá jiný vytrvalostní sport asi bude potřebovat kratší dobu než někdo, kdo roky nic nedělal. Kromě tréninku je to spousta dalších věcí.

Jedním z faktorů, který se nesmí podcenit před závodem, je počasí. Běžec musí být nachystán na všechny varianty. Při půl maratonu by účastníkům klání neměla být ani zima, ani horko. Několik dní před závodem se musí dobře zavodňovat organismus. „Myslím si, že u takového závodu je důležité uposlechnout rad zkušených, nenechat se strhnout davem a nepřepálit začátek. I když je to při takové obrovské akci v návalu emocí docela těžké,“ uzavřela Stanislava Šváchová. Sama se řídila radami a kolem 17. až 18. kilometru zkoušela zrychlit.. Neměla zřejmě dost sil, protože když chtěla přidat, začaly se dostavovat křeče do lýtek. Raději zvolnila tempo. Viděla totiž mnoho závodníků, kteří jeden až dva kilometry před cílem museli kvůli křečím vyhledat lékařskou pomoc a závod pro ně skončil těsně před cílem.