Sedmačtyřicetiletý bezdomovec Branislav Sárossy má zanícenou nohu. Sedí na lůžku v pouchovském Domě Matky Terezy a sleduje, jak mu dvě studentky medicíny převazují místo zranění. Dobře naladěný muž s maďarskými kořeny ví, že potíže jsou důsledkem způsobu života, který vede přibližně půl roku.

„Je to kvůli špatné hygieně. Neměl jsem peníze, tak jsem zůstával venku ve špíně, nemyl jsem se a nějak se mi to zanítilo. Kamarád viděl, že je to už hodně špatné, tak mi zavolal záchranku. Na urgentním příjmu v nemocnici mi to ošetřili a obvázali. Tady už jsem byl kvůli ošetření asi pětkrát, zkontrolují mi to, ošetří a převážou. Pár dní mi to vydrží a potom přijdu znovu,“ popisuje Sárossy.

Změť provizorních přístřešků u břehu písníku zvaného Bagrák.
Zůstal jsem tu sám, kamarádi to nezvládli, říká muž z Hradce v plátěné chaloupce

Podle svých slov dělal zedničinu, pracoval i v zemědělství a do Hradce přišel od Lysé nad Labem. „Nastěhoval jsem se do ubytovny a pracoval. Narazil jsem ale na podvodníka, který mi nezaplatil, tak jsem skončil na ulici,“ vypráví svůj příběh.

Budoucí lékaři chodí do azylového domu vždy v pondělí a ve čtvrtek v rámci projektu s názvem Medici na ulici, který funguje již při všech lékařských fakultách v zemi. Hradeckou pobočku projektu založili tři studenti, ke kterým se postupně přidávali další. Dnes jich je zhruba patnáct.

„Začalo to před lety v Praze, kde je několik míst, kterým říkáme ošetřovny a chodí se tam několikrát týdně. Většinou se jedná o péči o chronické rány a podobně. Před několika lety se přidala Plzeň a Brno, minulý rok začali Medici na ulici působit i v Hradci Králové, v Olomouci a Ostravě,“ říká studentka pátého ročníku všeobecného lékařství Anežka Rohlíčková.

Lidi bez domova ošetřují ve svém volném čase. „Chodíme ve dvojicích dvakrát týdně zhruba od jedné do tří hodin odpoledne. Je nás už víc, takže se bez problémů prostřídáme,“ vysvětluje Anežka Rohlíčková, která je jedním ze tří zakládajících členů hradecké pobočky Mediků na ulici.

V mrazivých dnech provádějí hlídky městské policie častější kontroly míst, kde se pohybují a přespávají hradečtí bezdomovci.
Noclehárny v Hradci jsou plné, ve stanech zůstávají jen „skalní“ bezdomovci

„Přidali se i studenti nižších ročníků. Zkušenější chodí ošetřovat s těmi méně zkušenými. Žádné odborné ošetřování neprovádíme, to dělají lékaři nebo zdravotní sestry. Jako studenti medicíny můžeme pomáhat s převazy a radit. Nejčastěji jde o rány na nohách, různá další poranění nebo škrábance. Vybavení v našem batohu se dá koupit v lékárně bez receptu, převažují obvazy a dezinfekce,“ ukazuje studentka, podle které jde zejména o pomoc potřebným, ale zároveň i o zpestření studia.

„Dostáváme se do styku s lidmi, kteří velmi často lékařskou péči nemají. Myslím si, že je to výborná zkušenost zejména z hlediska komunikace. Učíme se, jak s těmito lidmi mluvit o jejich problémech. Nejenže pomáháme potřebným lidem, ale i nám to přináší hodně pozitiv,“ oceňuje studentka. Právě ona přivedla mezi Mediky na ulici spolužačku Michaelu Klimánkovou, která o projektu věděla již dříve.

„Mediky na ulici jsem sledovala už v období covidu, takže jsem věděla, co dělají. Měla jsem radost, že se rozšířili i do Hradce, šla jsem na nábor a nastoupila. Realita mě mile překvapila, když jsem zjistila, že se spolupracuje se sociálními pracovníky z azylového domu, kteří znají lidi na ulici osobně. Původně jsem měla představu, že půjdeme do města ošetřovat lidi, které náhodně potkáme. Nikdy jsem se nesetkala s nepříjemnými reakcemi, všichni jsou rádi, že nás vidí a jsou vděční,“ pochvaluje si Michaela Klimánková.

Na hlavním nádraží v Hradci Králové se v neděli 7. ledna konal pietní akt za zavražděného čtrnáctiletého Filipa. Toho ubodal dvaatřicetiletý muž ve čtvrtek přímo v kolejišti.
VIDEO: Nádraží musí znovu patřit všem Hradečákům, říká primátorka Springerová

Dívky právě dokončily čtvrteční „šichtu“ a mají tak trochu času na sdílení dojmů z práce s lidmi na okraji společnosti.

„Máme postupy, které dodržujeme a myslím si, že odborně mě nic nepřekvapilo. Nicméně jsem zjistila, že spousta lidí nemá ráda nemocnice a zdravotníky kvůli komunikaci a přístupu. Spousta z nich si nedovede představit v jaké situaci lidé na ulici jsou, roli hrají i předsudky z obou stran. Snažíme se tu mezeru překlenout a předsudky bořit,“ zamýšlí se Rohlíčková.

Za pravdu jí dává dlouholetý terénní pracovník azylového domu Petr Macl. „S klienty jsme chodili k lékařům i dříve a v nemocnici jsme měli dobré vztahy a kontakty. Nicméně bezdomovectví je určitý cejch a někdy jim to přetížení zdravotníci dávají najevo. Medici na ulici nám poskytují neocenitelnou praktickou pomoc. Nemusí jít o žádné složité úkony, ale důležitá je ta možnost,“ oceňuje Petr Macl.

Když podle něj své komplikace klienti dlouhodobě neřeší, může to dopadnout velmi špatně. „Medici nám často poskytují pouze určité konzultace, na základě kterých člověka s komplikacemi odvezeme k odborníkům. V nevhodných podmínkách se vyskytují i infekce a různé boláky a podobně. Studenti nám poradí a nasměrují nás. V naší terénní práci je to pro nás požehnání,“ oceňuje Petr Macl, kterého zaskočil hladký způsob komunikace mezi bezdomovci a studenty.

V mrazivých dnech provádějí hlídky městské policie častější kontroly míst, kde se pohybují a přespávají hradečtí bezdomovci.
FOTO: V mrazu na ulici. Strážníci v Hradci Králové kontrolují osoby bez domova

Přestože s lidmi bez domova někdy není snadná práce, zatím se obešla bez problémů. Službu studentů neváhá označit za div světa „Nejvíce překvapený jsem byl z toho, jak všechno probíhá naprosto přirozeně, se zájmem a láskou, a zároveň s určitými hranicemi a přirozeným respektem. Nikdo z klientů si k nim nic nevhodného nedovolí a asi je to ani nenapadne. Jsou to pro mě andělé dnešní doby. Dříve jsme se kvůli zdravotním komplikacím klientů trápili, trávili jsme spoustu času jezděním po doktorech. Teď to je z velké části vyřešené, medici nám opravdu velice pomáhají. Když se na ně dívám, jsem šťastný,“ nešetří chválou muž, kterého znají všichni bezdomovci v Hradci Králové.

Medici na ulici fungují od roku 2020 jako zapsaný spolek. Financování projektu je zajišťováno především z darů dobrovolných dárců či charitativních sbírek. „Nejsme přímo spojení s našimi univerzitami, ty nás spíše zpovzdálí podporují, poskytují prostory, kde můžeme mít uskladněné věci a podobně,“ upřesňuje Rohlíčková.

Holubí dům, tedy někdejší celnice v sousedství hlavního vlakového nádraží, je na prodej. Zájem má v souvislost s chystanou rekonstrukcí nádraží Správa železnic.
Kupy odpadků a zápach v holubím domě, ostuda Hradce je na prodej

Poskytovaná péče studentů je zaměřena na základní ošetření akutních či chronických ran, konzultace zdravotního stavu nebo snahu o organizaci potřebné péče. Práce Mediků na ulici se podle vyjádření na jejich internetových stránkách zakládá především na nesoudícím přijetí a empatii.

„Snaha je kladena na přinášení naděje, důstojnosti, pocitu rovnosti a mnohdy teprve až ve druhé řadě na ošetření,“ prohlašují studenti, kteří časem uplatní své zkušenosti v lékařské praxi.