Taková má být nová kniha Medvěd Wrr: Po přečtení zavřít! Její autoři, hradečtí patrioti Michal Široký a Jaromír Štejnar, se Deníku svěřili, jak kniha vznikla, kde v Hradci medvídka Wrr potkáte či jak odmítli lukrativní nabídku ze zahraničí.

Proč jste se rozhodli vdechnout život medvědu Wrr a dát mu knižní podobu?
Jaromír Štejnar (JŠ): Našim cílem je alespoň na chvíli odtrhnout děti od počítačů, tabletů a telefonů a vrátit jim lásku ke knihám.

Už na prvních vizuálech člověka překvapí, že se v příběhu hojně vyskytuje Hradec Králové. Byl to váš záměr?
Michal Široký (MŠ): Pohádka je sice zasazena do Hradce, ale nebylo to prvoplánové. Ale hradečáci zákoutí svého města poznají.

Kromě Bílé věže se tu objevuje i mnohdy opomíjené silo. Proč právě to?
JŠ: Docela často okolo této stavby chodím. A když jsme hledali texturu do knihy, tak se nám právě silo zdálo jako to nejpoutavější. Navíc je středobodem celé knihy. Na druhou stranu se musím přiznat, že jsem původně chtěl, aby náš medvídek bydlel v Londýně.

Proč zrovna v Londýně?
JŠ: Původně jsme totiž měli sen prorazit s medvídkem hlavně ve světě. Ale nakonec mě Michal, který je velkým hradeckým patriotem, přesvědčil o jedinečnosti Hradce.
MŠ: Vždyť máme tak krásné město. Tak proč toho nevyužít. CO se pak týče sila, tak se nám oběma líbí industriální styl a chtěli jsme, aby náš příběh nesl i prvky steampunku (podžánr sci-fi či fantasy).

Pokud se nepletu, tak vydání knihy nebylo původně vašim plánem?
JŠ: Je pravda, že nejdříve vznikla postavička medvídka Wrr. Když se „narodil" měli jsme s ním zcela jiné plány. Když jsme ale začali více uvažovat, prvotním nápadem byl vznik komiksu. A to po vzoru kocoura Garfielda. Tedy vtipný tříobrázkový příběh. To ale ztroskotalo na tom, že jsme neměli dos příběhů.
MŠ: Když jsme se na naši postavičku podívali blíže, zjistili jsme, že je taková ponurá a celá černá. Zkoušeli jsme medvídka proto různě oblékat a zjistili jsme, že máme něco, co má smysl dále rozvíjet. Začali jsme proto oslovovat různé firmy, ale narazili jsme.

Jak?
JŠ: Sice s námi chtěli spolupracovat, ale nabídli nám neakceptovatelné podmínky.
MŠ: Například, že by Wrr nebyl vůbec v Hradci či ho chtěli zasadit jen do světa Facebooku. To jsme nechtěli a řekli jsme si, že půjdeme vlastní cestou.

Začali jste tedy tvořit vlastní příběhy. Inspirovali jste se nějak hradeckými pověstmi?
MŠ: To ne. Příběhy jsme si schovávali do šuplíku a pak jsme je zasadili do kulis Hradce.
JŠ: U nás hraje prim silo, tedy vlastně továrna. Medvídek Wrr se v ní díky jedné nalezené knize dostává do různých světů. Ale zápletku moc prozrazovat nechceme.

ZAJÍMAVÝ VIDEOKLIP můžete zhlédnout v tomto odkazu

Takže vašim vzorem byl Nekonečný příběh?
JŠ: Čekal jsem, že to někomu bude tak připadat. Ale dali jsme do knihy své pocity z doby, když jsme jako malí poznávali kouzlo knih. Například já. Když jsem četl Hobita, najednou jsem s ním všechna jeho dobrodružství prožíval. Medvídek Wrr je vlastně průvodcem toho krásného knižního světa.

Má tedy jistou edukační hodnotu?
MŠ: V jistém smyslu ano. Chceme, aby se čtenář s medvídkem ztotožnil. A stejně jako on našel kouzlo psaných knih.

Zatím jsme mluvili o samotné knize. Ale co medvídek Wrr. Jak ten přišel na svět?
JŠ: Zajímavé je, že tato postavička vznikla v rámci jiného našeho projektu. Pro něj jsme vymýšleli logo. Míra navrhl několik postaviček. Když jsem pak viděl medvídka, řekl jsem mu, že je to bomba a že to je přesně to, co chceme.
MŠ: Já původně nakreslil jen horní půlku medvídka. Tedy hlavu s nakousnutým uchem. Ale stále se mi nedařilo dokreslit zbytek. A bez tělíčka by figurka nefungovala. Ale naštěstí mám Michala, který domaloval zbytek.

S medvídkem Wrr se nyní mohou setkat i cestující v autobuse hromadné dopravy. Jak vznikl Wrrbus?
JŠ: V tom nám hodně pomohl Deník. Když tu před rokem vyšel o medvídkovi článek, tak prakticky hned se ozval hradecký dopravní podnik s tím, že nám chce nějak pomoci. A tak vlastně vznikl nápad polepit jeden z elektrobusů postavičkou medvídka Wrr. K tomu došlo ale až na začátku tohoto měsíce. Dříve jsme to dělat nechtěli. Neměli jsme ještě knihu hotovou a nechtěli jsme jít do projektu, který ještě nebyl orámován vydáním knihy.

Ale kniha už je pomalu na světě. Kdy vyjde?
MŠ: Pokud vše půjde podle plánu, tak chceme, aby 1. července.
JŠ: Aby to vyšlo, spustili jsme také kampaň na crowfundingovém serveru hithit.com. Zde nám mohou lidé pomoci přispěním částky, kdy celkově potřebujeme 100 tisíc korun. Za peněžní dar dostanou lidé odměnu, která se bude odvíjet od výše příspěvku. Dále hledáme i partnera projektu.

Vašim mottem je dostat děti od počítače. Nepřemýšlíte však i nad tím, že by Wrr „žil" i na internetu?
MŠ: Je to jedna z variant. Ale stále chceme lákat děti do knižního světa. Jedna z možností je vytvořit nějakou adventuru, kde by nápovědy a různé šifry byly právě v knize. Ale to je jiný level a hudba budoucnosti.

Když jsme u té budoucnosti. Nebude medvídek třeba jednou i ve filmu?
MŠ: Ta možnost tu byla. Měla o něj zájem anglická i japonská televize. Ale jejich podmínky jsme nemohli akceptovat. Nechtěli jsme z našeho medvídka udělat jakýsi model Krtečka a pandy.
JŠ: Jedna z produkcí chtěla, aby medvídek nebyl medvídek, ale ufoun. Z našeho konceptu pak zbyly jen oči a nakousnuté ucho. A to jsme opravdu našemu Wrr nemohli udělat.