Důvodem je především lokální vytápění rodinných domků uhlím a prakticky „vším, co hoří”.

Nejvyšší koncentrace polétavého prachu sice byly naměřeny ve městech - i kvůli zplodinám z husté automobilové dopravy, jinde však není situace o mnoho lepší. Potvrzují to modely meteorologů vycházející z údajů z menších měřicích stanic. Ačkoliv v Pardubicích na Dukle či v Hradci na Brněnské třídě se koncentrace polétavého prachu pohybují kolem 110 mikrogramů na metr krychlový, v řadě vesnic i na Rychnovsku či Orlickoústecku jsou hodnoty jen o málo nižší.

„Východní Čechy smogem obyčejně tolik netrpí, nyní je to způsobeno inverzním charakterem počasí. Na venkově má na znečištění ovzduší velký vliv právě lokální topení,” řekla vedoucí oddělení ochrany ovzduší hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Martina Černá.

Kvůli drahému plynu se lidé vracejí k topení uhlím, dřevem a často odpadem, který do kamen vůbec nepatří. „Hoří to? Hoří. Myslím, že těch pár kilo odpadků už na beztak špinavém vzduchu mnoho nezmění,” řekl Karel žijící v malé vesnici na Vysočině.

Východní Čechy, a to takřka celé s výjimkou nejvyšších partií hor, patří mezi smogem nejpostiženější regiony. Podobně rozsáhlý příkrov štiplavého kouře leží ještě nad jižní Moravou a tradičně nad Ostravskem. Dokonce i na většině území obvykle zahalených severních Čech je nyní vzduch čistší nežli u nás.

„Inverzní charakter počasí trvá na většině našeho území už několik dní a ještě minimálně týden vydrží,” uvedl Jan Šrámek z ČHMÚ.

Nejhorší je situace vždy ve večerních hodinách, souvisí to s padající mlhou, přes den se naopak vzduch trochu vyčistí. V Pardubicích i Hradci nyní zažívají lidé maxima 140 mikrogramů na kubík, jen těsně pod hranicí výstrahy, kdy by podniky musely začít omezovat emise zplodin.