„Ani ten jízdní řád nestudujte,“ poučovali se navzájem lidé čekající na autobus číslo 25 u obchodního centra Futurum. „Jede dvakrát za hodinu, ale nikdo neví kdy.“ S trochou nadsázky současná realita na linkách, které mají na cestě hned několik překážek. Zmíněná pětadvacítka musí na cestě z Moravského Předměstí bojovat s nekončícími kolonami aut na Brněnské ulici před kruhovou křižovatkou, které hned v šesti jízdních pruzích blokují autobusu volnou cestu i několik sérií světel na semaforech. Sice má zelenou, ale neprojede.
Další minutové body pak ztrácí v chaosu před rekonstruovanou výpadovkou na Třebechovice u obchodního centra Orlice. V tomto bodě už mívá běžně zpoždění i více než deset minut.

„Opravy komunikací a s nimi související dopravní komplikace ovlivňují dodržování jízdního řádu naprosto zásadně,“ připouští dopravně-technický ředitel Dopravního podniku města Hradce Králové Vladimír Pejřil. „Na neprůjezdných komunikacích nejsme schopni jízdní řád dodržet. Délce zpoždění na jednotlivých linkách pak logicky odpovídá doba potřebná na jeho vyrovnání.“ Neustále se měnící situace v kritických místech pak dopravnímu podniku neumožňuje věc vyřešit například dočasným jízdním řádem - délku zpoždění prostě nelze odhadnout.
Dobíjecí stanice nebývají dost rychlé
Jízdní řád na některých městských linkách pak nectí ani dobíjecí stanice, které elektrobusům během dne, takříkajíc doplňují šťávu. „Omlouvám se za zpoždění, nestihl jsem se dobít.“ Tak a podobně se cestujícím autobusu číslo 12 občas omlouvají řidiči na konečné U cihelny. Právě tady stojí jedna ze dvou městských stanic (druhá je na terminálu u hlavního nádraží), které během denního provozu, tedy mimo garáže dopravního podniku, elektrobusům dodávají energii. Pro představu - patnáctiminutové nabíjení přidá vozu schopnost ujet dalších čtyřicet kilometrů. Jenže pokud je interval mezi odjezdy z konečné menší než 15 minut, vyráží se zpožděním. „V současné době upravujeme odstavné časy pro nabíjení vozidel,“ reaguje stručně Vladimír Pejřil s tím, že v současné době má dopravní podnik zhruba polovinu vozového parku v elektrobusech. Jejich speciální potřeby proto postupně řeší.
