Patří k nim třeba dopravní terminál, nová sídliště na Moravském předměstí, v Malšovicích či na Plachtě, nové nebo opravené pavilony fakultní nemocnice či kampus hradecké univerzity. Povedené rekonstrukce se během posledního čtvrt století dotkly třeba Kotěrova muzea, Gočárovy budovy gymnázia, ústavu hluchoněmých nebo hradecké filharmonie.

Jeden z nejzajímavějších a nejbouřlivějších příběhů zažila během posledního čtvrt století přeměna hradeckého pivovaru na sídlo Královéhradeckého kraje. Ten původně sídlil na místě dnešního hradeckého úřadu práce ve Wonkově ulici a opuštěný areál zkrachovalého pivovaru v historickém centru chátral. Vedení kraje přišlo v roce 2002 s nápadem, že hradecký pivovar odkoupí, zrekonstruuje a přesune krajský úřad tam.

„Tento projekt bezpochyby pomohl krajskému městu. Problematický byl způsob zadání, který lze považovat za snahu obejít zákon o veřejných zakázkách. To celé pořízení prodražilo o stamiliony. Nejlepší nebyla ani kvalita odvedených prací: kvůli ní se musela stavba dodatečně opravovat ještě léta,“ zhodnotil nyní náměstek hradeckého hejtmana Vladimír Derner, který patřil k odpůrcům této stavby.

Ta dokonce rozhádala první krajskou vládu a druhé krajské volby v hradeckém kraji působily jako referendum o budoucnosti hradeckého pivovaru: veřejnost tehdy poslala na hejtmanství občanské demokraty, kteří projekt prosazovali.

Kvůli diskutovaným okolnostem se o projektu mluvilo jako o předraženém velekurníku pro úředníky. Na tohle hanlivé označení se během let provozu a především po zprovoznění téhle stavby úplně zapomnělo. Rekonstrukce se nakonec stala celostátní stavbou roku a většina lidí ji dnes chválí. „Je to povedená stavba, která městu sluší. Hradec díky ní dostal nové náměstí. Navíc je dobře, že na tomto místě je právě úřad. Do tohoto místa se hodí víc než, kdyby tam bylo třeba obchodní centrum nebo něco podobného,“ řekl hradecký primátor Alexandr Hrabálek.