Už jako kluk vysedával nad cestopisy Hanzelky a Zikmunda. Hltal je a toužil po dvou věcech – vyrazit také objevovat svět a setkat se se svými idoly. Obé se Petru Rybářovi z Hradce Králové splnilo. Dokonce se stal čestným členem Klubu cestovatelů H + Z Globe. „To byla pro mě velká pocta. Jsem rád, že jsem se do této společnosti dostal,“ řekl Petr Rybář, který si s letošním jubilantem Miroslavem Zikmundem původně několik let jen dopisoval, ale na sklonku devadesátých let minulého století prvně také osobně setkal. Dokonce se mu jej podařilo zlákat na přednášku do Hradce Králové.

„Když Miroslav Zikmund přijel, řekl mi, že máme velice krásné město, které, ač sjezdil celý svět, navštívil teprve asi podruhé v životě,“ zavzpomínal Petr Rybář a dodal, že Miroslav Zikmund poté nepřespal v hotelu, ale u něj doma. „Dlouho jsme si povídali a já se mu tehdy svěřil, že jsem se od něho během let učil,“ přiznává kuklenský cestovatel, který z knih dua H + Z čerpal nejenom inspiraci o zajímavých cílech, poučení o potřebě plánování cest, ale také literární kumšt. Oné kuklenské noci mu tuto inspiraci doložil i svojí knihou Čelenka Matky Země, ve které zachytil výstup východočeské expedice na vrchol hory Nun v Himaláji. „Výprava se konala v roce 1976, ale kniha vyšla až v roce 1980. Na jejím uspořádání je určitě znát inspirace knihami Hanzelky a Zikmunda, to nepopírám. A myslím, že se mu moje knížka líbila,“ dodal muž, který se však dlouhá léta nevydával po stopách svých idolů do Afriky, ale v jeho itineráři byly spíše severské země a vysoké hory.

Od nahoty k cudnosti

„Jsem kvalifikací zoolog a ekolog. Mým záměrem při expedicích bylo skládat obraz toho, jak se příroda vyvíjela, než ji člověk začal převracet naruby – a v tom jsou nám bližší severské končiny než exotické tropy. Když jsem se pak po letech dostal do míst, kam před 70 lety dojeli Hanzelka se Zikmundem, mohl jsem zdokumentovat, jak i tato místa civilizace nenávratně změnila,“ řekl Petr Rybář, který má od Miroslava Zikmunda výjimečné povolení používat záběry z jeho cestovatelských filmů do svých reportáží. Třeba jako zrcadlo „tehdejší“ a dnešní doby. A civilizační skok zachycují víc než názorně. „Všimněte si, tady je to krásně vidět,“ ukazuje Petr Rybář na monitor, kde běží jeho video z Ugandy roku 2017. Domorodé ženy tancují kmenový tanec a z obrazovky „vystřelují“ barevné oděvy běžné světové módy – pak střih v čase zpět – rok 1948, podobný tanec, jen záběr je černobílý a ženy na něm jsou do půl těla obnažené a bez rozpaků dávají na odiv své vnady. „Svět se za ty roky, kdy ho Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou procestovali, změnil k nepoznání. Ještě mě z Ugandy napadá jedna trochu úsměvná historka. V malé vesničce jsem navštívil místní školu, kde učitel na děravé tabuli dětičkám vysvětloval, jak vypadá a funguje zebra. Ale ne ta, které se prohání po pláních za školou, ale silniční přechod. A přitom přechod pro chodce byl od téhle osady vzdálen na míle a míle daleko,“ s úsměvem kroutil hlavou Petr Rybář a přihodil ještě zkušenost s Miroslavem Zikmundem, kterého si neumí představit jinak, než s tužkou a zápisníkem v ruce.

„Nehledě na věk je to stále zvídavý člověk a vše si zapisuje. Hlavně na cestovatelských prezentacích ho od notesu nelze odtrhnout. Ale jsou chvíle, kdy ho odloží. Stalo se to před pár lety, když jsem na setkání klubu Globe měl dostat Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší prezentaci. Pan inženýr najednou vstal a řekl, že u takhle zkušeného borce je kvalita samozřejmostí, a ať tu cenu dají mladšímu. Stalo se. Nejdřív jsem to bral jako prohru, ale teď už vím, že to byla od Miroslava Zikmunda vlastně poklona. A cenu jsem nakonec dostal o rok později,“ dodal Petr Rybář, který oceňuje, že se s Miroslavem Zikmundem mohou již přes čtvrt století považovat za přátele. „Toho si velice vážím. Ale hlavně nemohu přehlédnout, že ač celebrita, je to nesmírně skromný a pokorný člověk. A k jeho stým narozeninám mu přeji hlavně optimismus a ještě dlouhý život,“ vzkázal na dálku kuklenský cestovatel. Ostatně – Miroslavu Zikmundovi prý dlouhý život kdysi předpověděl ceylonský sadhu – tamní „svatý muž“, věštec a mág. Když se k němu Miroslav Zikmund vydal, chtěl po něm přesné datum a čas narození. Jako většina chlapů ho však cestovatel neznal. Proto zavolal mamince. Poté mu ceylonský věštec sdělil, že bude ponížen, ale pak zase povýšen. „A také se dožijete velmi vysokého věku,“ pronesl věštbu, která se neuvěřitelným způsobem dnes naplňuje…

Nové semafory. Ilustrační foto.
Semafory se vrátí k hradecké nemocnici