Budova byla postavena jako agrární záložna architektem Františkem Dusem v letech 1932 a 1933. Do meziválečné doby se robustní žena před dnešními bankomaty hodí podstatně lépe než do naší. Autorem figury je absolvent Kamenosochařské školy v Hořicích a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Josef Bílek. Sochař Josef Bílek je také autorem sochy Práva a Spravedlnosti před budovou Krajského soudu v Hradci z roku 1934. Dekoroval rovněž fasády několika domů v centru města a je autorem památníku odboje ve Smiřicích, připomínky Karolíny Světlé ve Světlé pod Ještědem, několika soch mistra Jana Husa – ve Vinoři či Velkém Oseku. Jeho figura T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí nepřežila rok 1953.

Pracovní náměty ze života dělníků a rolníků do meziválečné doby patřily, ať už v civilistním nebo neoklasickém provedení. Teprve později jejich patos zneužil socialistický realismus padesátých let a normalizace. Monumentalita Bílkovy figury je příbuzná třeba i vidění Picassovu, který ve dvacátých letech podlehl klasickým hodnotám a zobrazoval ženy jako nadčasové obryně.

Dnes může žena v šátku stínící si oči působit před kampeličkou trochu naivně až surrealisticky. Její klasy jsou však perfektně seřazeny tak, aby se daly dobře spočítat jako bankovky uložené uvnitř. Socha byla míněna jako oslava ženské krásy a zároveň pořádkumilovnosti a spořivosti. Do jisté míry je i dobově upraveným viděním Pomony, bohyně hojnosti. Klasické a konzervativní byly jistě i hodnoty agrární strany, kterou záložna reprezentovala.

Martina Vítková