Původně zahradní kůlna nebo chata, dnes spíš vila. Zahrádkářské kolonie, ale i některé chatové oblasti v Hradci Králové se plíživě mění v satelitní městečka.

Není divu: parcel pro stavbu rodinných domků je v krajském městě nedostatek nebo jsou drahé. A tak majitelé původně zahradních kůlen či chat berou stavební rozvoj do vlastních rukou – podle oslovených zahrádkářů i s tichou podporou města, respektive odboru hlavního architekta. „Ve skutečnosti to tady vypadá tak, jak si to tam hoši udělají. Když máte peníze, tak si tady vystavíte dvoupatrovou vilu,“ říká u jedné „chatkové“ vily v kolonii Rozkvět Míru rozhořčeně postarší zahrádkářka. A není sama. Vždyť jen v této zahrádkářské oblasti je několik případů, kdy se některé chatky s původně sedlovou střechou rekonstrukce mění v moderní hranaté novostavby. A objekty k sezónnímu užívání či k rekreaci se postupně mění v domy k trvalému bydlení.

Mnohým sousedům ze zahrádkářských kolonií, které tak mění svůj ráz, se to nelíbí. Souhlasí s nimi i předseda osady František Štěpán a ukazuje na další vilový přírůstek: „Má to být chata na uskladnění nářadí, ale je to normální barák, kde jeho majitel bydlí celoročně. To je naprosto proti myšlence naší zahrádkářské kolonie.“

Už před lety si lidé ze zahradních kolonií stěžovali na magistrátu. Zastupitelé kvůli tomu dokonce začátkem loňského roku uložili hradecké radnici, aby vypracovala soubor zásad, za jakých podmínek by se mělo v hradeckých zahrádkářských či chatových oblastech stavět. Město ale zatím žádný dokument nemá. A tak se chaty a přístěnky rozrůstají dál a živelně. Přiznává to i samotná radnice: „Evidujeme tu nepovolené stavby. Tyto stavby ale jsou v daných lokalitách v souladu s územním plánem,“ řekl mluvčí hradecké radnice. Ta však v těchto případech dává i návod, jak si stavbu „legalizovat“ : „Úřad se stavebníkem zahájí řízení o odstranění stavby, které na jeho začátku umožňuje majiteli podat žádost o dodatečné povolení, což se také zpravidla děje.“

Nicméně. „Pro povolení stavby v zahrádkářských koloniích, je nutné vydání souhlasného závazného stanoviska odboru životního prostředí a stanovisko odboru hlavního architekta,“ informoval mluvčí magistrátu s tím, v některých případech se jedná o stavby pro rodinou rekreaci, což v dotčených lokalitách územní plán povoluje.

Zákon versus zákon

Právě odbor hlavního architekta však zahrádkářům leží nejvíce v žaludku. „Začalo to asi před deseti lety. Od té doby se pak hlavní architekt Petr Brůna ohání tím, že ho nezajímá jiný, než stavební zákon. My oponujeme tím, že nemůžeme za to, že Občanský zákoník, podle kterého jsme zřízeni, nekoresponduje se stavebním zákonem,“ uvedl předseda zahrádkářů František Štěpán s tím, že jasné světlo by do celé situace mohl vnést ústavní soud, kam se chtějí zahrádkáři případně obrátit.

Radnice se však stále odvolává na Stavební zákon, respektive na jeho vyhlášku, která přesně nedefinuje rozdíl mezi rekreační a zahrádkářskou chatou. „Každý uživatel má jiné představy o své rekreaci a k zázemí, které k tomu potřebuje,“ uvedl mluvčí města Petr Vinklář. S tím zahrádkáři nesouhlasí a odkazují se na své stanovy, které užívání a charakter staveb upravují tak, aby souzněly s tváří zahrádkářské kolonie.

Dříve hradečtí úředníci patřili k nejpřísnějším. Před deseti lety srovnaly buldozery vybavené razítky hradeckého magistrátu chatu Petra Adamce v Osadě vycházejícího slunce u Svinar se zemí. Jeho stavba na rozdíl od dnešních výtvorů v chatových oblastech byla dřevostavbou se sedlovou střechou. Jen ji její majitel přestavěl až moc a magistrát ji prohlásil za černou stavbu. Podle některých zastupitelů jsou dnes hradečtí úředníci benevolentní až moc: „V tomto směru dohled nad stavební aktivitou v zahradních koloniích a chatových oblastech městští úředníci selhává,“ soudí zastupitel Martin Hanousek. S jeho slovy souhlasí i František Štěpán: „Například v sousedních Pardubicích mají pouze možnost rekonstrukce stávajících chat a zakázanou novou výstavbu. Tamní radnice totiž nechce mít takovou expanzi vil, jak tomu je u nás v Hradci.“

František Štěpán spolu s dalšími hradeckými zahrádkáři v současné době vyhlížejí nový územní plán města, který umožní regulativy týkající se stavby a charakteru zastavěné plochy. A to u zahrádkářské kolonie do 25 a chatových či rekreačních osad do 80 metrů čtverečných.