Ikona hradeckého fotbalu Karel Podhajský po letech vzpomíná nejen na velkou vodu, ale i na odložený trénink a kapry na hřišti.

Tréninku se nevyhnuli

„Už si nejsem jistý, zda povodeň přišla před, nebo až po naplánovaném soustředění. Nicméně si vybavuji, že na stadionu v tu dobu přespával trenér (Jaroslav) Hřebík. Když se začala valit voda, přišel do kabiny, kde v tu chvíli bylo asi deset centimetrů vody. Vzal naše kopačky a položil je na lavici,“ vzpomíná Karel Podhajský. Z deseti centimetrů však voda v kabině stoupla na bezmála dva metry. „Když jme pak přijeli na trénink, zachraňovali jsme, co se dalo. Nejenom kopačky, ale i dresy a vše co nám přišlo pod ruku,“ vybavuje si první okamžiky na zatopeném „Malšáku“ tehdejší jednička mezi tyčemi. Ty ostatně byly v tu dobu takřka pod vodou a mezi místními kolovalo, že se hradečtí fotbalisté dohlásí z ligy a přesedlají na vodní pólo. „Vody tady bylo tolik, že jsme věci vozili na pramici, kterou tu měli dobrovolní hasiči. Náš „přístav“ byl u hlavní brány, kde už čekala multikára , která mokré věci odvážela do prádelny,“ dodává Karel Podhajský, který v tu dobu tajně doufal, že po této „šichtě“ odpadne trénink. „Jenže jsem se se spoluhráči mýlil. Trenér Hřebík zavelel, ať si doma vezmeme suché věci a kopačky a ve tři hodiny jsme již trénovali na Háječku,“ dodal brankář s tím, že když se voda ze stadionu odčerpala, měl na další sezonu Hradec jeden z nejkvalitnějších trávníků v historii. „Bylo to asi tím, jakou dostal výživu,“ říká s úsměvem Karel Podhajský. Ještě než však na pažit fotbalisté vyběhli, museli jej správce zbavit i ryb. „Pamatuji si, jak voda odpadla a správci tu chytali do košů docela pěkné kapry. Ale nebojte, žádná grilovačka nebyla,“ vtipkuje po letech Karel Podhajský.

Kapři a utopené auto

Komu však rozhodně v tu dobu nebylo do smíchu, tak byl tehdejší hradecký záložník a autor rozhodujícího pokutového kopu v roce 1995 proti Viktorii Žižkov ve finále poháru, Daniel Kaplan. „Měl tu zaparkované soukromé auto a služebním odjel řešit něco do Prahy. Jen tu nenechal od něj klíče,“ vytáhl po letech ze vzpomínek Karel Podhajský příběh svého spoluhráče. „Ve vodě auto houkalo a troubilo. Vytáhli jsme ho mimo, ale Dan v něm pak musel udělat pořádný úklid,“ dodal s úsměvem Karel Podhajský.