Například v Osičkách (foto v textu) farmáři rozdávali mléko zájemcům dokonce zdarma. Zemědělci tvrdí, že dostávají za mléko málo a produkce této potraviny se jim přestává vyplácet. „V současné době je to už na hraně,“ sdělil nám ředitel Agrodružstva Lhota pod Libčany Pavel Veselý. Dodal, že pokud při rostoucích cenách vstupů neporoste i výkupní cena mléka, bude jeho produkce ztrátová.

Válka s „obchoďáky“

close zoom_in Menší dávky mléka začali dodávat mlékárnám zemědělci na Pardubicku. Jde o snahu zemědělců zvýšit výkupní ceny mléka, které za poslední měsíce pro ně nebezpečně klesly.

Jejich hlavním protivníkem jsou přitom obchodní řetězce, které podle výrobců mléka zneužívají svého postavení k cenovému diktátu.

O deset procent mléka méně směřovalo v cisternách ke zpracování. „Všichni rozhodující se k tomu přihlásili. Takže doufám, že to také splnili,“ uvedla ředitelka úřadu Okresní agrární komory Jarmila Vlasáková k účasti na nátlakové akci z řad producentů mléka v regionu.

Jednalo se zhruba o dvě desítky zemědělských subjektů. Šlo například o Zeas, a.s., Staré Hradiště, zemědělské podniky z Chýště, close zoom_in Hostovic, Ostřetína a další. „Je to v podstatě podpora protestu německých farmářů. Aby se dosáhlo navýšení výkupní ceny, která klesla během dvou měsíců téměř o dvacet procent, ačkoli v obchodních řetězcích jsme to v této míře nezaznamenali. Celá akce byla obchodními řetězci postavena tak, aby získaly co nejvyšší marži,“ popisuje hlavní důvod ekonomického odporu zemědělců Jarmila Vlasáková. „Cena mléka klesla k osmi korunám, mlékárny dodávají do obchodních řetězců mléko za deset až jedenáct korun a běžte se podívat, kolik stojí mléko v obchodě.“ Obchodní řetězce tak podle Vlasákové tlačí mlékárny do nižších cen, a ty zase na své dodavatele. Včerejší akcí, u níž se v tu chvíli přesně nevědělo, jak bude dlouho pokračovat, se mělo navíc prověřit, zda jsou vůbec zemědělci ochotni se do podobného protestu v takové míře pustit. „Pokud si ověříme, že ano, a my doufáme, že tomu tak bude, neměla by být akce ojedinělá,“ věří představitelka agrární komory.

Co se ale s děje s mlékem, které zemědělci neprodají? Podle Jarmily Vlasákové se nevylévá, jak tomu bylo v sousedním Německu, ale zbylé mléko se zkrmí hospodářskými zvířaty. „Telaty, prasaty, touto formou. Nabádali jsme zemědělce, aby mléko nikde nevylévali. Je potřeba dodat, že jednou z cest by bylo, že ho rozdají, dodají do domovů důchodců, nebo vyhlásí v obcích, že budou mléko prodávat za dvě koruny. Ale nesmí to udělat, to může pouze ten, kdo má veterinární správou certifikované prodejní místo na farmě. A těch je jenom několik. Takový postup je příliš svázaný předpisy. Veterinární správou je to zakázané, aby se náhodou někomu něco nestalo, ačkoliv mléku nic není,“ popsala Vlasáková důvod, proč se mléko k lidem přímo nedostane.