Polotovary dvou člunů byly vloni v říjnu nalezeny při stavbě nové budovy Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové v labském náplavu zhruba v hloubce dvou metrů pod úrovní terénu v nánosech již neexistujícího toku řeky. V okolí se nenašel žádný další archeologický materiál, datování proto bylo velmi obtížné - jednoduše řečeno, archeologové se neměli o co opřít.

Už dříve bylo dendrochronologickým výzkumem vyloučeno, že by se oba dva kmeny na místě ocitly náhodou. Každý kmen dubu má délku okolo 11 metrů, dohromady váží asi 25 tun. Přesná datace ale zůstávala záhadou. Původní odhady vědců mířily do mladší doby kamenné, a to i vzhledem k teorii o opracování kmenů. Záseky připomínají stopy po použití teslic vyrobených z kamene.

Jeden kmen, který má obvod téměř čtyři metry, je opracován méně. Oba mají průměr od jednoho do 1,5 metru. „Jeden kmen je dochován v celém obvodu, ale na několika místech jsou zhruba do poloviny kmene záseky, jako kdyby tam někdo začal s opracováváním a chystal se odštípat dřevní hmotu. Druhý kmen zachycuje fázi, kdy je kmen zhruba do poloviny průměru odštípán, polovina průměru kmene je pryč, už to připomíná člun,“ řekl po nálezu ČTK archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.

„Po bezmála třičtvrtě roce získali královéhradečtí muzejní archeologové odpověď. Radiokarbonová laboratoř Univerzity v Poznani stanovila na základě šesti vzorků dobu pokácení kmene do rozmezí let 220 až 180 př. n. l., tedy k překvapení archeologů do doby laténské, kdy východní Čechy obývali Keltové,“ uvedli archeologové v prohlášení.

„Překvapilo nás to,“ potvrzuje Miroslav Novák z archeologického oddělení Muzea východních Čech. „Domněnka, že by mohlo jít o mladší dobu kamennou, se zakládala na pracovních stopách, které odpovídají spíše kamenným teslicím, které jsou prohnuté, než kovovým sekerám s rovným břitem. Jinak laténské lodě jsou z našeho území známy, takže to byla jedna z variant, i když méně pravděpodobná,“ dodává.

K datování byla použita metoda měření rozpadu radioaktivního uhlíku C14, který se přirozeně vyskytuje v tělech všech živých organismů a po jejich odumření se pravidelnou rychlostí pomalu rozkládá.

Unikátní nález

„Význam nálezu spočívá nejen v tom, že monoxylů je obecně dochováno málo a každý takový nález oprávněně budí pozornost, ale v tomto případě se jedná o skutečně unikátní polotovary, kde můžeme sledovat i výrobní postupy. Dle ústního sdělení kolegů existují nějaké analogické případy že Skandinávie, ale ve středoevropském prostoru je to skutečně velká vzácnost. Fantastická je i kvalita dochování dřeva. Vzhledem k tomu, že dendrochronologické křivky jsou pro toto období na našem území neúplné, je několik století starý dub i skvělým zdrojem dat o proměnách přírody té doby,“ popisuje nadšeně archeolog Novák.

Vystavit kmeny na lékařské fakultě?

Otazníky ale visí nad možností vystavení nálezů. Problémem je jejich velikost a hmotnost - kmeny váží 10 a 15 tun. Nabízí se proto nějaký venkovní přístřešek nebo něco podobného. Moroslav Novák má ale vizi další formy prezentace.

„Pokud by měla Lékařská fakulta Univerzity Karlovy zájem, mohly by být kmeny instalovány i ve vestibulu nové budovy, pod níž byly nalezeny. Tuto možnost bude třeba ještě projednat, ale z mého pohledu by byla velmi atraktivní,“ popisuje. Než ale na nějakou formu vystavení dojde, potřebují ještě kmeny důkladně vyschnout.

K vystavení na půdě nové budovy lékařské fakulty se zatím děkan Jiří Manďák staví spíše rezervovaně, ba pesimisticky. Jako největší problém vidí samotné rozměry nálezu a samotnou formu vystavení. „Navíc není možné tak vzácné nálezy položit bez jakéhokoliv zabezpečení proti poškození uvnitř budovy, natož venku,“ dodává. Ruku v ruce s tím jde otázka financování a zodpovědnosti za vzácné nálezy. „A už vůbec není jasné, kdo a kdy by se na to chodil dívat, kdo  by se tím pyšnil,“ uzavřel odpověď na dotaz Hradeckého deníku Zároveň se ale jednání, které by vedlo k uspokojivému řešení nebrání.