„Psi jsou plní adrenalinu, těší se na závod, vědí, že je čeká," vysvětluje Jiří Plšek, jenž moderuje závod nazvaný Hradecký mid.

Toto setkání psích spřežení z celých Čech i například Rakouska se o víkendu konalo na kraji vísky nedaleko Hradce.

V Rusku mrznul 
i rum, říká mistr
Je trojnásobným mistrem republiky, vicemistrem světa, o víkendu se předvedl se svými psy také v Bělči. Roman Habásko, musher ze severních Čech.
„Jediný oholený musher," šprýmoval moderátor. „To proto, aby se mi líp smývalo bahno," reagoval šampion. V Bělči bylo nevlídno, ale to je nic proti severnímu Rusku, kde se koná extrémní závod. „Tam mrzne i rum," směje se musher.

Do Bělče se sjelo na dvě stě třicet posádek, více než šest stovek psů.

Mimochodem, bylo to znát. Kdo projel Bělčí a blížil se na louky, kde byli závodníci „ubytováni", málem ohluchl. Tak silný to byl štěkot…

Zvučně zněl také tradiční výkřik na startu. Každou posádku vyslala startérka na trať pokynem: Mush go!

A byly to rozličné posádky. Na šesti či dvaadvacetikilometrovou trať se vydali běžci 
s jedním psem, koloběžky („Těm říkáme skútry," usmíval se moderátor), kola nebo mnohem vymakanější tříkolky a čtyřkolky.

Mushery táhli ohaři, huskyové (zvaní haskáni), grónští psi, samojedi (těm se prý musí odmalička vyjadřovat láska, jinak je to nebude bavit) a další rasy. „Klidně to může být i jezevčík. Hlavní je, aby šlo o smečkové psy," popisoval Plšek.

V neděli se však v Bělči rozdíly mezi rasami mazaly. Zpět do cíle se vracela jen hnědá stvoření. Mohlo za to bahno…