Hůř už jsou na tom jen obyvatelé Karlovarského (18 115 korun) a Olomouckého kraje (18 549 korun).
 
O několik desetikorun víc mají na výplatních páskách dokonce i obyvatelé zemědělské Vysočiny. Naproti tomu Pražané si vydělávají už přes 27 tisíc. Královéhradeckému kraji patří 4. místo od konce tabulky všech 14 českých krajů, Pardubický je ještě o příčku níž (viz tabulka).
 
Na vině je především nevyhovující struktura průmyslu. V Královéhradeckém kraji převládá špatně placený textilní, v Pardubickém pak mzdy sráží vysoký podíl zemědělství.
 
Podprůměrné mzdy v kraji potvrdil i letošní průzkum firmy Isolit Bravo z Jablonného nad Orlicí. Ta porovnala mzdy mezi největšími zaměstnavateli v regionu a vyšlo jí, že například seřizovač strojů si v regionu vydělá v průměru 16 500 korun měsíčně.
A ještě o 500 korun méně má podle průzkumu účetní nebo údržbář strojů.
 
 
 
Jak čísla lžou

Průměrná mzda
Královéhradecký kraj: 18 710
Pardubický kraj: 18 581

„Střední“ mzda – medián (mzda člověka, vůči kterému má přesná polovina lidí mzdu nižší (je jedno, o kolik) a druhá polovina naopak vyšší)
Královéhradecký kraj:
podnikatelská sféra 17 650
nepodnikatelská sféra 21 442
Pardubický kraj:
podnikatelská sféra 17 365
nepodnikatelská sféra 20 321
průměr. mzda je za 1.–3. čtvrtletí, medián za 1. pololetí 2007, v Kč
 
 

 

Průměr klame. Většina Východočechů má méně

 

„Nechápu, kde statistici ta čísla berou. Neznám nikoho, kdo by vydělával aspoň průměr,“ kroutí hlavou Zdeněk Šíp z Chrudimě.
Má pravdu. Výpočet průměrných mezd je hodně ovlivněn statisicovými příjmy podnikatelů a šéfů velkých firem.
Mnohem blíž pravdě než jednoduché zprůměrování mezd je částka, která se nachází přesně uprostřed mezd všech Východočechů, seřazených od nejnižší k nejvyšší. Tedy mzda člověka, vůči kterému má přesně polovina Východočechů mzdu nižší (je jedno, o kolik) a druhá polovina obyvatel naopak vyšší.
Statistici takové hodnotě říkají medián. A výsledná čísla se od průměru dost liší.
 
Vyjde třeba najevo, že ve východních Čechách je tento „medián“ o 3,5 tisíce korun vyšší v nepodnikatelské sféře než v soukromém sektoru.
Podle obvykle používaného „průměru“ je to naopak.