Onkologičtí pacienti, pro které už neexistuje žádná další možnost protinádorové léčby, zůstávali v nejistotě. Nevěděli, co bude následovat, ani kdo se o ně postará.

Před několika lety se však situace změnila, a to díky ambulanci paliativní onkologické péče, která zajišťuje obecnou a specializovanou péči právě o nevyléčitelně nemocné.

V královéhradecké fakultní nemocnici začala tato ambulance přijímat první pacienty před deseti lety. Byla tehdy první v republice – a v současné době v Česku představuje zařízení špičkové úrovně.

Profesor Stanislav Filip, koordinátor programu paliativní péče.Velkým úspěchem jsou nejen velmi dobré výsledky a zkvalitnění života pacientů, ale i fakt, že letos tato ambulance získala od ministerstva zdravotnictví akreditaci pro obor „Paliativní medicína."

„Díky tomu se rozvíjí možnosti přípravy nových lékařů a zdravotnických pracovníků v oboru. Dalším plánem je vytvořit komplexní centrum paliativní medicíny, které zahrne celé spektrum oborů, kde je péče o nevyléčitelně nemocné potřebná. Každý medicínský obor to totiž potřebuje," uvedl prof. Stanislav Filip, koordinátor programu paliativní péče.

Hradecká paliativní ambulance spolupracuje s oblastními zdravotnickými zařízeními, lůžkovým i mobilním hospicem, praktickými lékaři, agenturami poskytujícími domácí zdravotní péči a také následnou péči (LDN). Podstatou vzniku ambulance byla skutečnost, že onkologie na jedné straně sice významně pokročila v léčbě nádorových onemocnění, na druhé straně však přibylo nemocných, u kterých již nebylo možné protinádorovou léčbu z různých důvodů použít.

„Těmto nemocným byla další zdravotní péče poskytována na různých úrovních a také s rozdílnou kvalitou. Což ve svém důsledku vedlo k významnému zhoršení kvality jejich života," poznamenal prof. Filip.

Pacienti, kteří docházejí na ambulanci paliativní onkologické péče, mají jistotu, že je jejich stav dostatečně monitorován.

Kromě lékařské pomoci s nimi navíc spolupracuje i sociální pracovnice, psycholog nebo nutriční terapeut.

Čísla hovoří jasně a ukazují, že výsledky ambulance jsou velmi dobré. Podařilo se například zvýšit počet pacientů, kteří jsou předáváni do domácí, lůžkové či mobilní hospicové péče.

„Dalším důležitým ukazatelem je počet úmrtí v domácí péči. A tyto počty se zvyšují," uvedl prof. Stanislav Filip, který zároveň poukazuje na paradox, který v této oblasti platí. Úmrtí pacienta na lůžkovém oddělení je asi desetkrát dražší, než jeho odchod v domácím prostředí, který pacienti a jejich rodiny často volí mnohem raději. Přesto se k domácí péči pojišťovny staví velmi rezervovaně.

„Hodnocení kvality poskytované zdravotní péče na naší ambulanci i ekonomická analýza jasně ukazují, že zdravotní pojišťovny by měly vážně uvažovat o zásadních změnách v dosavadních postojích k financování zdravotní péče v této oblasti," dodal lékař.