Ze zbytku Pardubického kraje ani jednoho, v sousedním Královéhradeckém kraji je nemocných stále zhruba deset a jsou roztroušeni po celém regionu.

Epidemiology uklidnila jedna věc: Ohnisko nákazy není v Pardubicích, její původci spolu nemají nic společného a přivezli si ji odjinud. „Importováno“ bylo 14 případů.

„Například ze Šumavy, z jižních Čech, máme tady i Egypt, sedmkrát Prahu, Brno a také Chorvatsko,“ uvedla epidemioložka Inna Valentová z Krajské hygienické stanice v Pardubicích.

To se týká i obou nakažených zdravotních sester z nemocnice. Podle Valentové si první žloutenku nejspíš přivezla z dovolené v Chorvatsku, druhá z delšího pobytu v Brně.

„Nakazila se pravděpodoběn ve vlaku cestou domů, ve vlakové toaletě byly otřesné hygienické podmínky,“ dodala epidemioložka.

Problém ale je, že obě sestry byly až do chvíle jejich izolace v kontaktu s pacienty. „Nelze proto vyloučit další případy u pacientů či zaměstnanců nemocnice,“ sdělila mluvčí nemocnice Ivana Faiklová.

Mezi nakaženými jsou i tři narkomani, kteří jezdí fetovat do pražské komunity.

Většina nemocných je dospělých, dětí je pět. Kromě jednoho všechny naštěstí onemocněly ještě o prázdninách, takže školní kolektivy jsou uchráněny.

Došly vakcíny

O to víc je ovšem vzhůru nohama třída nakaženého osmáka. Žáci chodí obědvat jako poslední ze školy, mají své vlastní talíře a příbory, po nich se jídelna celá dezinfikuje a dětem kvůli tělesné zátěži odpadl tělocvik. A dokonce nesmějí až do skončení karantény opustit Pardubice.

V kraji už došly vakcíny na očkování proti žloutence. Lidé obléhají lékárny zbytečně. „Nejsou, nemá je ani náš dostributor,“ potvrdila lékárnice z lékárny na pardubické Dukle Veronika Bělová.

Krajská hygienická stanice dostane zásilku vakcín až koncem příštího týdne. Neplánuje však žádné hromadné očkování dětí, ale individuální, případ od případu. Očkovány budou hlavně děti z rodin, kde se žloutenka objevila.

Hygienici důrazně apelují na jinou věc: hygienu. Všechny dosavadní případy žloutenky jsou hepatitidou typu A, které se lidově říká „nemoc špinavých rukou“.

„Na očkování mají lidé myslet včas. Jedna vakcína navíc ochrání jen na krátkou dobu, po roce by se lidé měli dát přeočkovat,“ dodala Valentová.

INFEKČNÍ SE PLNÍ. Na infekčním oddělení pardubické nemocnice leží se žloutenkou už 15 pacientů – včera přibyl jeden. Mezitím už jich ale také bylo osm propuštěno. Přesto má nemocnice v záloze ještě lůžkovou stanici na plicním oddělení, kam by bylo možné umístit další nakažené.

Žloutenky se Ústecku bát zatím nemusejí

Orlickoústecko/ Krajská hygienická stanice v okrese zatím neeviduje žádný případ onemocnění žloutenkou typu A, která se letos výrazně rozšířila především v Praze a středních Čechách. Okresní hygienička Marta Pavlová dokonce považuje medializaci šíření nemoci špinavých rukou za nevhodnou. I její další názory jsou poměrně razantní a pramení zřejmě z bezmoci odborníka nad panikou rozpoutanou mezi lidmi „mediální masáží“.

Populace nemá protilátky

„Není to žádná katastrofická epidemie. Za mimořádnou situaci považuji tam, kde se to děje, ale tady u nás se nic mimořádného neděje, až to začne, budeme činit opatření. Epidemie hepatitidy bývaly úplně běžné, nákaza se dostala do nějaké lokality, kde například nebyla nezávadná voda, a už to běželo. Ale toto je jiná situace, jsou tu jednotlivá onemocnění, která, pokud nejsou v rámci epidemie nitrožilních narkomanů, spolu třeba ani nesouvisí,“ vysvětluje hygienička. Na začátku její více než dvacetileté kariéry v oboru bývalo pět případů žloutenky týdně běžné. Po roce 1989 případů výrazně ubylo. „Na nákaze se nic nezměnilo, hygienická opatření jsou stále stejná, ale dnešní populace nemá protilátky, takže víc lidí je vnímavých a nakazí se. Z tisíce infikovaných se jich navenek může projevit jen šest,“ uvádí Marta Pavlová a dodává: „Že nemáme žádnou hlášenou žloutenku typu A, neznamená, že mezi námi nechodí lidé, kteří ji roznášejí.“

Plošné očkování prvňáčků ve středních Čechách považuje Marta Pavlová za politický tah: „Po odborné stránce je to naprosto neodůvodněné, nic to neřeší, jenom to vyčerpá zásobu vakcín, které by se měly použít pro lidi, kteří v rámci šíření ohrožení budou.“ I kdyby výrobci „stáhli“ vakcíny z okolních států, bylo by jich jen pár tisíc, tvrdí Pavlová. Za ohrožené považuje lidi, kteří žijí v hygienicky nevyhovujících podmínkách, například se suchým záchodem nebo špatným zásobováním pitnou vodou. Ostatním vzkazuje: „Klidně ať se nechají očkovat, ale nemají čím.“

To Deníku potvrdil i Petr Baláš z lékárny na Štěpnici v Ústí nad Orlicí. Zájem lidí o vakcínu je podle něj v souvislosti s „mediální kampaní“ obrovský. Lidé se po ní ptají, telefonují… Vakcína ale po celé republice není.