Neoznačené přechody pro chodce, překážky v cestě nevidomého, barevně nekontrastní prostředí – to všechno jsou výtky, které by na adresu Hradce mohli vznášet zrakově postižení.
„Ve městě jsou stále ještě problematická místa, která neodpovídají nárokům na samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých. Právě pro ně je například pohyb v prostorách, kde jsou sloupy veřejného osvětlení, dopravní značky, schodiště v jedné barvě, složitý,“ doplnila vedoucí hradeckého střediska Tyfloservis Daniela Morávková.
Vozíčkářům chybí ucelené trasy městem. „Zdá se nám, že chybí koncepční řešení, bylo by hezké, kdyby se vozíčkář dostal bez potíží například z hlavního nádraží až na Nový Hradec a do městských lesů,“ uvedl ředitel Centra pro zdravotně postižené Jiří Morávek.
Na druhou stranu však magistrát chválí. V Hradci Králové jsou zatím vytvořeny tři bezbariérové lokality pro tělesně postižené občany s tím, že čtvrtá se začne realizovat po schválení Radou města v letošním roce na podzim. „Je nutné přiznat, že se radnice snaží odstraňovat bariéry na svém území a důsledně v této věci komunikuje s organizacemi zdravotně postižených občanů,“ potvrdil Morávek.
Česká města se o vozíčkáře, nevidomé či jakkoli jinak zdravotně postižené občany starají různou měrou. V České republice jsou stále města a obce, kde například lidé upoutaní na invalidní vozík nemají přístup na různá místa, což by v dnešní době mělo být samozřejmostí.
V Hradci je v běhu projekt, jehož cílem je usnadnění podmínek pohybu občanů, aby na trasách mezi veřejnými institucemi v centru města, museli zdolávat co nejméně bariér či překážek.
Vedení města hodlá vytvořit lepší podmínky na vytipovaném území, aby byl zajištěn bezpečný pohyb lidem se zdravotním postižením. Magistrát využil vstřícnosti jednoho z tělesně postižených, aby mu obtížné překážky zmapoval.
Prezentace s názvem Bezbariérový Hradec Králové je tak cenným materiálem vozíčkáře Zdeňka Švarce. Ten si veškeré podklady, trasy a zjištěné údaje obstaral a ověřil sám.
