Denní rekord pro 6. únor však padl ve Vrchlabí, kde před osmou hodinou ráno bylo -24,8 °C, a v Jičíně (-19 °C). Pod dvacet stupňů bylo i na řadě dalších meteostanicích, a v proslulé mrazové kotlině v Adršpachu dokonce -27 °C. V pátek tu bylo dokonce -31,5 °C.

Pokles teploty oproti předvčerejšku dobře dokumentuje pardubické letiště: zatímco v neděli tu bylo minimum pouze -13 °C, včera ráno tu spadla teplota pod -16 °C. Ale na Sněžce se oteplilo, poprvé po několika dnech tu včera odpoledne teploměr těsně vyšplhal nad -20 °C.

V příštích dnech by „sibiř“ měla lehce polevit, o víkendu ale opět přituhne a meteorologové očekávají, že by dokonce mohl – nejspíš na Šumavě či Jizerce – padnout absolutní český rekord -42,2 °C z roku 1929.

Ještě přituhne

„Teploty budou v následujících dvou až třech dnech poněkud umírněny díky zvětšené oblačnosti, související s postupem tlakové níže k západu, ale potom se opět obnoví příliv arktického vzduchu kolem mohutné a dlouhotrvající tlakové výše nad Ruskem. Při projasnění, které nastane ve dnech 10. až 13. února, by mohly teploty klesnout ještě níže než včera,“ řekl včera Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Období mrazů by mělo podle nejistých předpokladů meteorologů trvat do 20. února.

Hlavně na výše položených stanicích tak už bezmála týden zažíváme tzv. arktické dny. To jsou dny, kdy teplota ani přes den nevystoupí nad minus 10 °C. To nebývá každý rok, v nížinách jsou arktické dny spíše výjimečné.

Je však zároveň skutečností, že nynější mrazy ani zdaleka nedosahují krutých zim ze zmíněného roku 1929 či z z několika zim v polovině 80. let. Tehdy padaly teploty pod 25 °C i na řadě míst v nížinách, což se letos zatím nestalo. Rekordních -42,2 °C bylo tehdy, 11. února 1929, naměřeno nikoliv na některé šumavské slati, ale na dnešním předměstí Českých Budějovic. Čtyřicítky toho památného rána byly i na řadě dalších „normálních“ stanic, kde letos šly teploměry zatím sotva pod -20 °C.

Rekord je relativní

„To, že se nyní na některých stanicích teplota přibližuje dosavadnímu absolutnímu rekordu, ani zdaleka neznamená, že by se tato zima byť jen vzdáleně přibližovala některým rekordním zimám v historii. Jenže tehdy nebylo tolik meteorologických stanic,“ řekl Pavel Jůza z ČHMÚ.

Například v nyní tak sledované Kvildě je meteostanice teprve od roku 1986. Podle meteorologů tam onoho mrazivého únorového rána roku 1929 teoreticky mohlo být -50 °C.

„Přestože zimy v 80. letech se zdaleka nemohly rovnat zimám z roku 1929 nebo z předchozích století, výsledky se díky novým stanicím dostavily. Magická čtyřicítka byla naposledy překročena v lednu 1985 na Jizerce a v lednu 1987 na Kvildě-Perle. Ale vzhledem k vzrůstajícímu počtu stanic v mrazových kotlinách se to může změnit,“ dodal Jůza.