Studenti maturitních ročníků mají poslední možnost do 28. února zvážit své preference a zaslat přihlášky na vysoké školy. Kde budou mít studenti letos největší konkurenci?

Umělecké školy, pro které je počet žadatelů o studium typický, dohání počtem zájemců humanitní odvětví. „Tradičně obrovskému zájmu se těší studijní obory nabízené filozofickou fakultou a v posledních letech zejména fakultou sociálních studií,“ uvedla Tereza Fojtová, tisková mluvčí Masarykovy univerzity v Brně. Hlavním důvodem je fakt, že zmíněné obory nabízejí množství specializovaných oborů a ty často s možností dvouoborového studia, které studenti vítají, mají pak větší uplatnění na trhu práce.

Nejtěžší je dostat se na práva a medicínu

Další fakulty, které se těší stálé přízni, jsou fakulty právnické a lékařské. Z lékařských fakult je jednoznačně nejžádanější 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Zároveň jsou šance k přijetí na tuto fakultu nejmenší ze všech pěti, které univerzita provozuje. „Univerzita si drží vysoký počet uchazečů o studium, přestože má pověst náročné školy s náročnými podmínkami přijetí,“ řekl její mluvčí Václav Hájek.

Na Masarykově univerzitě je obrovská konkurence při přijímacích zkouškách na práva. O ta brněnská je totiž největší zájem v celé republice. „Vzhledem k tomu, že podmínkou k přijetí na většinu fakult Masarykovy univerzity je úspěšné zvládnutí Testů studijních předpokladů, závisí šance k přijetí na tom, o kolik lepší jsou ostatní uchazeči, než na jejich absolutním počtu,“ dodává Tereza Fojtová.

Naopak menší počet uchazečů bývá na většině úzce specializovaných oborů. Ne každý může studovat například hru na nástroj, sólový zpěv či sbormistrovství chrámové hudby. „U početnějších oborů je dlouhodobě slabší zájem o přírodovědné, což je dáno menší chutí mladých lidí věnovat se náročnému studiu exaktních disciplín. Vysoké školy usilují o popularizaci těchto studií, neboť jejich absolventi mají před sebou slibné perspektivy uplatnění na trhu práce – v žádaných pozicích specialistů s výborným platovým ohodnocením,“ upozorňuje Ondřej Tikovský, mluvčí Univerzity Hradec Králové.

Univerzity se snaží studentům zajistit ,,živnou půdu“ pro ziskání zaměstnání, ať už formou praxí, či zahraničních stáží. Podle statistických údajů nemají studenti většiny univerzit se získáním zaměstnaní problém. Neznamená to však, že jsou všichni úspěšní v oboru, který studovali. „Zájem univerzity samozřejmě je vychovávat kvalifikované odborníky uplatnitelné na trhu práce. Ale na druhé straně vysoká škola nemůže ovlivnit chování absolventa a zaměstnavatelů na trhu práce,“ řekla Valerie Wágnerová z Univerzity Pardubice.

Podle údajů brněnské Masarykovy univerzity dosahují nejlepšího uplatnění absolventi fakulty informatiky, právnické fakulty, lékařské fakulty a fakulty sociálních studií. Naopak horší uplatnění v průzkumech uvádějí absolventi pedagogické fakulty, což ale patrně souvisí zejména s nižšími nástupními platy. Nelze objektivně říci, ve kterém oboru lze počítat s "jistotou“. Pokaždé záleží na osobních schopnostech jedince, momentální poptávce trhu a rozšíření oboru.

(dok)