O bolavé patě zdravotnictví, ale i o výpomoci z jiných států, jsme hovořili se senátorem a náměstkem ředitele hradecké fakultní nemocnice Jaroslavem Malým.
V čem vidíte největší problém v nedostatku lékařů?
Personální situace ve zdravotnictví je obecně dynamický proces. Nedostatek lékařů má nejspíše dva důvody. Začneme těmi obecnými. Každý rok vyprodukují lékařské fakulty 950 až 1000 lékařů. Až se dokončí i šestileté vzdělávání v Ostravě dostaneme se na nějakých 1050. Takové množství by teoreticky na obnovu stavu, kdy je v celé republice zhruba 55 tisíc lékařů, stačilo. Jenže ne všichni, kteří opustí univerzity, ve zdravotnictví zůstanou. Je tam „propad" asi pěti procent. Pokud to takto půjde dál a každý rok se do zdravotnictví dostane 1000 lékařů, je tu i hrozba nepříznivého demografického vývoje, kdy se nám bude stále navyšovat věková hranice lékařů. Podle některých zdrojů by to v roce 2020 mohlo být kolem v průměru padesát let.
A co se s tím dá dělat?
První možností je navýšit počty absolventů lékařských fakult. Stačilo by o 15 až 18 procent. Samotné navýšení má opět dva problémy. Jednak se navýšení v praxi projeví za více než 8 let a za druhé se na medicínu dostanou studenti, kteří v minulosti nebyli při přijímačkách úspěšní. Takže není jisté, zda dokončí studium. Navíc medicína přestává být privilegovaně vybraným oborem pro studenty. V současném světě totiž rozhodují peníze. Pokud se nezlepší materiální podmínky, nebude studium medicíny tak společensky zajímavé.
To je docela alarmující. A co se týče lokálních problémů. Jak si na tom s nedostatkem lékařů stojí hradecká fakultní nemocnice?
Fakultní nemocnice má něco přes dva tisíce sester a okolo 600 lékařů. Pokud se pak týče nedostatku, tak jde řádově o jednotky maximálně malé desítky lékařů a sester (rozmezí 10-25). Připomínám, že plošně to lze organizačně ustát, pokud by ale 10 lékařů „padlo" na jedné klinice, tak je to samozřejmě problém. To by jasně znamenalo uzavření oddělení, nebo omezení výkonů či operací.
A co přesčasy?
Ty jsou smluvně ošetřeny kolektivní smlouvou. Každoměsíčně dostává vedení klinik zprávy o jednotlivých pracovnících a jejich přesčasech a má tedy prostor pro úpravy tak, aby nedocházelo k překročení toho, co je povoleno. Pokud jde o otázku průměru přesčasů tak ve fakultní nemocnici je průměr v mezích dohodnutých přesčasových hodin.
Jsou nějaké pobídky, jak dostat lékaře do nemocnic?
Ano jsou. U nás máme například dohodu s krajem a máme nadační fond na podporu vzdělávání lékařů. V jeho rámci vypisuje kraj náborový příspěvek ve výši 150 tisíc korun.
Několik firem teď jde i cestou, že hledá kvalifikovaný personál mimo hranice republiky. Jde touto cestou i zdravotnictví?
Ano, i tato možnost tu je. My jsme například měli nedávno misi do Kyrgystánu. Ale vše záleží na legislativě, jazykových znalostech a vzdělání. Teď k nám na zkoušku nastoupí dva zdravotníci z Ukrajiny.