Automobil obvykle pohání benzin. To se ví všeobecně. Ne vždy je však podobné konstatování skutečnosti vyčerpávající a pravdivé. Český člověk je druh mazaný a vynalézavý a přijde kolikrát na různé „zlepšováky”, kterými ušetří třeba peníze.

„Na olej - fritovací nebo slunečnicový - jezdím už od roku 2002. Četl jsem o tom kdysi na internetu, ale tenkrát nebyla odvaha nalít do nádrže něco jiného než naftu,” řekl Michal z Hradce.

Olej kupuje na akcích v supermarketech nebo ho dostává přepálený z restaurací. Litr ho kolikrát vyjde na 24 korun.

„Oproti naftě ušetřím dost peněz. Za sto ujetých kilometrů mám úsporu 200 korun. Motor má lepší chod, je to tišší a s menší spotřebou,” uvádí Michal.

Do nádrže automobilu lze nalít i rozpálené sádlo. „Nesmí ovšem bublat. Když se svým vozem projíždím, tak je kolem mě cítit, jako když někdo smaží řízky nebo hranolky. V létě Michal doplňuje do nádrže olej neředěný. V zimě ho však musí ředit s naftou v poměru jedna ku jedné. „Mám vůz z roku 1989. Podobně jsou na tom i kamarádi, kteří jezdí na stejné palivo jako já. Na trhu lze přes internet koupit i přestavbu na olej. Jako když je kombinace benzin a plyn. Je to ale nelegální. Vůz by nejspíš přišel o techničák,” přiznal Michal. V autoservisech z podobných dárků nadšení příliš nejsou. „Automobily nejsou konstruovány na olejový pohon! Nehledě k tomu, i když nejsem odborník, jakou paseku olej v nádrži nadělá pro životní prostředí. Jednou mi volal zákazník, kterému podobné experimenty poškodily motor. Odmítl jsem mu servis,” prozradil provozovatel hradeckého autoservisu Tomáš Boháč. „Nové automobily už paliva ve formě oleje používat nemohou, protože by si tím zničila palivovou soustavu. Těch starých nám sem příliš nejezdí. Mně se za celý život v profesi nestalo, že by se někdo odvážil s takovým vozem přijet. Je ale fakt, že u starých automobilů se to dá těžko poznat,” uzavřel pracovník z měření emisí v Hradci, který si přál zůstat v anonymitě.