Hradecká městská policie ve spolupráci se Záchrannou stanicí Jaro Jaroměř upozorňuje, že se ve většině případů nejedná o ptáčata vypadlá, ale dobrovolně vylétlá. Mláďata opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí dokonale létat a dorozumívají se mezi sebou kontaktními hlasy. Rodiče tedy o každém z mláďat dobře ví a pravidelně je krmí.

Ptáčat nalezených na místech, kde jim nehrozí žádné vážné ohrožení (les, zahrada, okraj pole, koruna stromu, hromada dřeva), si není třeba příliš všímat (s výjimkou rorýsů). Ve většině případů opravdu nejsou opuštěná. Mláďata nalezená na rizikových místech (např. chodník, silnice, městský park s volně pobíhajícími psy atd.) je vhodné opatrně odchytit do ruky a usadit na bezpečnější stanoviště poblíž místa nálezu. S mláďaty ptáků na rozdíl od mláďat savců může člověk manipulovat. Riziko, že je rodiče opustí, v těchto případech nehrozí. Nejlépe je posadit ptáče na větev stromu, sloupek od plotu, hromadu dřeva, …

Zpěvní ptáci

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotkl člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než deset metrů od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli.

Může se také stát, že ještě nevzletné mládě vypadne či vyskočí z hnízda při bouři nebo silném větru. Ptáci neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a o nevzletná mláďata mimo hnízdo nepečují. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda (hnízdo není nalezeno nebo není jisté, že do něj mládě patří), je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáté a nakrmeno. Odchov mláďat pěvců je velmi náročný a měl by být vždy přenechán odborníkům v záchranných stanicích.

Sovy a dravci

Ani mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 až 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 metry, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře. Lidskou pomoc mohou potřebovat také nevzletná mláďata, která vypadla či vyskočila z hnízda při bouři nebo silném větru.

Rorýsi, vlaštovky a jiřičky

Mláďata rorýsů, vlaštovek či jiřiček někdy nezvládnou svůj první let a skončí na zemi. Můžete se pokusit je jemně vyhodit do vzduchu. Pokud slétnou zpátky na zem, jsou buď zraněná, nebo vysílená. V takovém případě potřebují lidskou pomoc. Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Zde je několik situací, kdy mládě pomoc potřebuje určitě.

Kdy mládě potřebuje pomoc? 1) je-li zjevně zraněné, 2) je-li podchlazené nebo promoklé, 3) bylo-li napadeno psem či kočkou, 4) je-li silně napadeno parazity (blechy, vši, mouchy), 5) jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci, 6) je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti atd.), 7) je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo, 8) mláďata nalezená na rizikových místech (chodník, silnice, městský park s volně pobíhajícími psy, …)
V těchto případech, stejně jako při nálezu mláďat dravců, sov a rorýsů kontaktujte nejbližší záchrannou stanici nebo městskou policii.

(Pozn.: Použito materiálu z portálu: http://www.ifauna.cz/exoticti-savci/clanky/r/
detail/6640/neberte-mladata-rodicum/).

Eva Kněžourová