Předčasně rozkvetlé třešně, meruňky a broskve mráz zatím výrazně nepoškodil. Ovocnáři se však vedle mrazu obávají také sucha a větru. „Má být větrno a oblačno, takže se nízkých teplot moc nebojíme,“ říká na nepříznivou předpověď Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.

Mráz ohrožuje zejména meruňky

Přesto přiznává, že ohroženy jsou zejména odkvetlé meruňky, kde je náchylnost mladých plůdků větší než v květu. Ale to je spíš problém Jižní Moravy. „Samozřejmě riziko tu je, v obecné rovině stromy vykvetly o čtrnáct dnů dříve,“ upozorňuje odborník.

Meruňky začaly ve východních Čechách kvést už koncem března. Za normálních okolností rozkvétají mezi desátým až 15. dubnem. V rozkvětu by bylo riziko poškození poškození menší. „Pokud mrazivé dny nyní přežijeme, musíme počítat s tím, že nás budou strašit do 15. května, což není nic neobvyklého. Samozřejmě v té době může mráz přijít a k půlce května budou škody daleko větší,“ varuje Ludvík.

Začátek rašení se posouvá

Dřívější rozpuk květů Ludvík přičítá všeobecnému oteplení a podprůměrným zimám. „Riziko mrazů zůstává, ale není normální, že se posouvá začátek rašení a tím začátek květů. Ovocnáři na Moravě potvrdili, že za padesát let se doba květu posunula o deset, patnáct dnů,“ pozastavuje se Ludvík nad časovým posunem.

O odhadu budoucí úrody se podle Ludvíka zatím hovořit nedá. Záleží na dalších faktorech jako je opylení. Nyní panuje větrné počasí a chladno, což je pozitivní, neboť se zastavila vegetace. Na druhou stranu rozkvetlé stromy neopylují včely. „Nic se zatím neděje, až se oteplí, všechno doženou,“ ujišťuje nás Martin Ludvík.

Soukromý pěstitel Petr Kareš z Ostroměře očekává největší mrazy v úterý a ve středu.

U Karešů mají odkvetlé meruňky, rozkvetly hrušky, švestky, třešně a nakvétají jabloně. „Je sucho a nevypadá, že by mělo něco spadnout. Nedostatek vody není na stromech znát, to až se budou nalévat plody. Závlaha bude asi problém,“ míní ovocnář, který se vedle mrazů obává i dopadu nedostatku vody na úrodu.

Stromy poškozuje nebezpečná fytoftora

Upozorňuje také na další problém, a to na výskyt nebezpečné fytoftory, která napadá kořenový systém ovocných stromů a celkově je oslabuje. Objevuje se v povrchových vodách. Než je ovocnáři využijí k zalévání, museli by vodu k zalévání ošetřit chemickými přípravky, aby se nemoc v sadech nešířila. Petr Kareš kvůli tomuto riziku přestal závlahu využívat. Jak bude stromům dodávat vodu zatím netuší. Zřejmě jako zdroj obnoví nepoužívanou studnu a využije podzemní nádrže.

I přes tato opatření se ovšem může stát, že člověk si napadený stromek koupí. Ani zkušený ovocnář totiž chorobu nerozpozná. Jak se fytoftora v Česku objevila nyní zkoumají odborníci v Průhonicích.

Houby typu Phytophtora napadají také rostliny. Ty rychle vadnou, listy ztrácí barvu a lesk, onemocnění je velmi progresivní. Rostliny rychle hynou. První náznak je ten, že nepřijímají vodu, vadnou a začínají hnít.

„Fytoftora tu byla asi už odpradávna, s rozšiřováním monokultur se začala i ona rozmnožovat. Ale dá se s ní bojovat,“ míní soukromý hospodář.