Doba se však mění a hmyz se pomalinku ale jistě usidluje v gurmánských cestovatelských příručkách. Všiml si toho i spolumajitel Hradecké pekárny Libor Homoláč a s brouky začal experimentovat. Nakonec to skončilo výrobou chleba s příměsí cvrččí mouky.

Jídlo budoucnosti?

Prvním impulsem byla i změna legislativy hmyzího podnikání. „Bylo to někdy na sklonku minulého roku, kdy za mnou přišla kamarádka, že se od nového roku mění legislativa na hmyzí produkty. I z tohoto důvodu bychom prý mohli něco vymyslet,“ zavzpomínal na začátek své cvrččí anabáze produktový a výrobní manager Hradecké pekárny Libor Homoláč, který ihned rozhodil sítě a od různých chovatelů cvrčků zakoupil dvě kila tohoto hmyzu.

„Ty jsem doma v mixéru namlel a na různých našich výrobcích jsem je začal testovat,“ dodal Libor Homoláč s tím, že posléze s nápadem oslovil i vedení společnosti. Té se nápad zalíbil. Ale nastal problém. Pro větší výrobu nebylo dost cvrččích dodavatelů a jeden malý mixér na rozjetí ambicioznějšího projektu nestačil.

Pomohla však náhoda. Když už se zdálo, že Libor Homoláč „pohřbí“ svůj nápad na dně šuplíku svého pracovního stolu, objevil v novinách článek o startupové společnosti SENS Foods, která má svoji cvrččí farmu v Thajsku a mouku z tohoto hmyzu využívá k výrobě energetických tyčinek.

„Tak jsem se rozjel na pražský festival zdravé výživy Evolution, kde svůj stánek měla i společnost SENS. Bohužel tu nebyl její majitel a na rozhovor jsem měl přijít až druhý den,“ zavzpomínal Libor Homoláč. Toho hned druhý den majitel SENSu překvapil oznámením, že v době, kdy se po něm ptal, volal do Hradecké pekárny, která se mu zdála pro další rozvoj společnosti nejvhodnějším partnerem. „Slovo dalo slovo, já zavolal výrobnímu řediteli a za pár dní byl na světě chleba s cvrččí moukou,“ dodal spolumajitel pekárny.

Podle něj se v případě cvrčků jedná o jeden z budoucích „nahraditelných“ zdrojů potravinářství, jehož benefitem oproti stávající živočišné výrobě je menší potřeba půdy, vody a menší zátěž skleníkovými plyny. „Navíc jsou cvrččí bílkoviny ve stejné kvalitě jako z kuřecího či hovězího masa a ryb,“ uvedl Libor Homoláč.

Entomolog ve mlýně

Problémem cvrččí mouky je však cena. Zatímco kilo klasické mouky se pohybuje v korunových cifrách, cena kila mouky z hmyzu atakuje tisícikorunovou hranici. Přesto má podle Libora Homoláče „hmyzí“ cesta svoji budoucnost, která se však zatím bez podpory klasické mouky neobejde. Na jeden bochník chleba spotřebuje Hradecká pekárna přibližně 18 gramů cvrččí mouky, což se rovná asi 198 kusům tohoto hmyzu. Zatím se však jedná o limitovanou edici. „Jedná se o první akci svého druhu u nás, kdy cvrččí chleba budeme na pulty obchodů dodávat do konce května. Teprve pak se uvidí, co bude dál. Hodně bude záležet na ohlasech,“ dodal Libor Homoláč, který už teď v hlavě spřádá plány na další využití hmyzí mouky ve výrobě.

Tradiční babiččiny buchty však v tomto plánu nejsou. „Chtěl bych se spíše zaměřit na slané pokrmy, ale to ukáže teprve čas,“ dodal Libor Homoláč, který však zatím nepřemýšlí, že by se z pekaře a mlynáře stal entomologem a vyhledával další náhražky mouky. „V rodině entomologa máme . mého bratra Radka. Ten už možná teď sedí v knihách a vyhledává střevlíky, roháče, potemníky nebo moučné červy. Ostatně s nimi by asi nebyl v našem odvětví problém,“ dodal s úsměvem Libor Homoláč. S posledně jmenovaným hmyzem by však rozhodně neprohloupil. Jeden z obchodních řetězců totiž už oznámil, že bude prodávat hmyzí hamburgery nebo koule z rozemletých moučných červů.