Třídí Hradečané dobře?

Řekl bych, že velmi zodpovědně. Pokud jde o poměr vytříděného a nevytříděného odpadu, tak už v tuto chvíli plníme cíle platné pro rok 2025. Ty se se budou zpřísňovat. Další problém je, že Hradec je velké město. Žije tady hodně lidí, kteří mají trvalé bydliště jinde, neplatí tady poplatek za likvidaci odpadů, ale odpady produkují tady.

Jsou rozdíly mezi tím, jak třídí lidé na sídlištích a v rodinných domech?

Je v tom velký rozdíl. Je jasně vidět, že pokud má člověk ty svoje čtyři popelnice u domu, pak třídí velmi zodpovědně. Jednak ve směsném odpadu zůstává mnohem méně toho, co by se dalo ještě třídit, ale také i to samotné třídění je mnohem kvalitnější. Třeba plasty jsou čisté, sešlapané, je tom mnohem méně toho, co tam nepatří.

Chytré semafory rychle reagují na hustotu provozu. Foto je z Litomyšle
Revoluce v hradecké dopravě začíná. Staré semafory střídají inteligentní

Víc než dvě třetiny Hradečanů bydlí v bytových domech, jak to tedy vypadá na sídlištích?

Tam je to horší, problém je anonymita, ke stanovištím s kontejnery má přístup kdokoliv 24 hodin denně. Někdy tam naváží odpady třeba i firmy. Třídění by mohlo být lepší, ve směsném odpadu zůstává třeba hodně plastů a papíru. Nechci ale házet obyvatele bytových domů do jednoho pytle, dá se říct, že většina třídí zodpovědně. Ale stále je tam velká část lidí, kterým je to úplně jedno.

Často jsou ale vidět u paneláků přeplněné modré, nebo žluté popelnice…

Na to lidé někdy stěžují. Několikrát jsme udělali to, že jsme tam přijeli, kontejner s papírem vysypali a když jsme složili kartonové krabice, tak ten kontejner byl najednou poloprázdný.

Průměr na Hradečana - 317 kilo odpadů

V minulé roce připadlo na jednoho obyvatele Hradce Králové 317 kilogramů odpadů. Nejvíc bylo toho směsného – 171 kilogramů, následuje bioodpad 80 kg, papír 25 kg, plasty 18 kg, sklo 16 kg, 4 kg textilu a 3 kila železa.

Nepomohlo by rozšíření hnědých popelnic na bioodpad na sídliště?

Už na tom pracujeme. V říjnu jsme po dohodě s vedením města zahájili půlroční pilotní program v oblasti Rybovy ulice a ulice Antonína Petrofa. Tam jsem rozmístili dvacet nádob na rostlinný odpad a na stejná stanoviště jsme dali také dvacet nádob na živočišné zbytky, jako jsou prošlé potraviny, maso, uzeniny, mléčné výrobky a podobně. Výsledky jsou velice dobré. Po vyhodnocení projektu bychom rádi po domluvě s městem hnědé kontejnery ještě letos rozmístili i na sídliště. Doufám, že se podaří domluvit i na svozu gastroodpadu, tedy toho živočišného původu.

Nebojíte se u gastroodpadu zápachu, nebo třeba toho, že kontejnery budou plné potkanů?

Před zavedením projektu se toho někteří obyvatelé báli, ale ty živočišné zbytky tam byly vždycky, jen byly ve směsném odpadu. Popelnice na gastro má navíc proti zápachu gumové těsnění a také speciální zavírání.

Jak se vlastně likviduje bioodpad?

Musíme ho rozdělit na dvě skupiny. Odpad rostlinného původu končí v hnědých popelnicích a vozí se kompostárnu. Odpad živočišného původu, tedy gastroopad, vozíme na bioplynovou stanici, kde vzniká elektřina a teplo. Velká výhoda je, že disponujeme technologií, která dokáže gastroodpad zpracovat včetně obalu. Tam tedy můžeme zpracovat třeba prošlé jogurty v kelímku, zkažené maso v plastové vaničce. To se ale týká jen plastových a papírových obalů. Rozhodně ne skla a kovů.

Když jsme u kuchyňského odpadu, kam patří jedlé oleje?

Ve městě je 45 oranžových nádob právě na oleje a jedlé tuky. Loni v únoru jsme je začali svážet přímo od domácností. Pokud máte rodinný domek, mohou lidé lidé v den svozu kteréhokoliv odpadu položit na kontejner PET láhev s oleji a my ji odvezeme. Ročně tak sebereme deset tun.

Kam vlastně správně patří kombinované obaly jako je tetrapak?

Do žluté popelnice na plasty. Jejich obsah se totiž dál třídí a tetrapak se vyseparuje a zpracuje.

Jakub Hron.
Další Cimrmanův předobraz, zpyták i věčný bažák Jakub Hron byl odvážný pokusník

Jaké dělají lidé při třídění chyby?

Často nám v plastech končí třeba linoleum, molitan, nebo guma. Malé množství se dá vyhodit do černé popelnice, ale pokud je toho víc, pak to patří na sběrné dvory. Před koncem roku jsme často řešili ještě jeden problém. Měli jsme několik případů, že jsme nacházeli v kontejnerech mrtvá zvířata. Zbytky po porážce prasete, ovce, nebo jsme v kompostárně při vysypání auta našli mrtvou kozu.

Co přinesla do odpadů doba kovidová?

Obrovské množství použitých roušek, testů a podobně. Takový odpad z domácností patří do směsného odpadu. Další věc je, že hodně lidí začalo pracovat doma a to znamenalo přesun části odpadu z firem do domácností. Další věc je rozmach eshopů a další nárůst obalových materiálů, krabic, plastů a podobně.

Odpadům se věnujete naplno už dvanáct let, jak situaci zlepšit?

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Lidé by se měli zamyslet nad tím, jestli si musí některé věci opravdu koupit. Tedy předcházet vzniku odpadu a ten stávající, co nejlépe třídit. Jen připomenu, že na všech čtyřech hradeckých sběrných dvorech fungují místa, po opětovné použití věcí. Tam mohou lidé věci nechávat a další je pak za symbolickou částku odebírat. Vše od nábytku, přes domácí potřeby, sportovní vybavení, knihy, až třeba po hračky. Získané peníze pak jdou do výsadby v městských lesích.

Skládkování každý rok zdražuje

Zákon, který platí od minulého roku, určuje množství skládkovaného odpadu na obyvatele. V roce 2021 to bylo 200 kilogramů na osobu, letos je to 190 kilo. Množství bude každý rok klesat až do roku 2029, kdy už bude možné za příznivější cenu ukládat jen 120 kg směsného odpadu na osobu. Pokud je odpadu víc, pak se z nadlimitního množství platí vyšší poplatek. Tato částka bude každý rok stoupat. Loni to bylo 800 korun za tunu, letos 900 a v roce 2029 to už bude 1850 korun za tunu. Loni se v Hradci Králové podařilo limit splnit. Pokud by se nepodařilo množství nevytříděného odpadu snížit, tak by Hradec Králové v roce 2029 platil navíc ročně zhruba 10 milionů korun.